Na pražský Charleston narazíte, když jdete Křižíkovou ulicí po levé straně od Karlínského náměstí směrem k Libni. Vstup je přímo z ulice do lokálu s velkým centrálním barem s mosazným pultem a policemi. Interiér působí opulentním dojmem, nad okny, dveřmi i výklenky visí nařasené zlatavé atlasové draperie se střapci, nábytek je v podstatě starožitný, každé sezení z jiné soupravy, v celém tom balábile nepřekvapí ani kruhový skleněný stůl, jehož desku nesou tři dřevěné koňské hlavy.
Stěny tvoří zčásti cihlovo-opukové zdivo, klenební oblouky jsou polepeny tiskovinami a reklamními letáky z 30. let. Podlaha je dřevěná, višňově červená, stejně jako okna a parapetys mnoha živými květinami v květináčích.
Páv i hvězdy Hollywoodu
Kapkovitá stolní, stojací i nástěnná svítidla dávají tlumené světlo. Výzdoba hustě pokrývá stěny i zařízení, jsou tu zlacená zrcadla, modely plachetnic, hudební nástroje, klece na ptáky bez ptáků, vycpaný páv a především fotografie hollywoodských hvězd z éry černobílého filmu. Ve velké vitríně stojí modýlky aut, filmová klapka a sbírka nejrůznějších porcelánových tretek.
Pod stropem visí heligon, model dvouplošníku a bicykl. Také bar je zabydlený nejrůznějšími starými lahvemi, budíky a také prvorepublikovými plechovkami od hašlerek až po Mobil Oil. Přímo na baru trůní humidor s doutníky. Stropem se po krajích táhnou mědění hadi vzduchotechniky.
ČTĚTE TAKÉ: |
Úzkou chodbičkou se dostanete k záchodům a schodům do suterénu, cestu si nelze splést, orientační systém v podobě hlavy Charlieho Chaplina ukazuje neomylně, na které straně je toaleta. Cestou po schodech dolů minete působivý výstav nabízených vín.
Přímo pod schody je bar, vpravo hudebnímístnost zařízená v podobném duchu jako horní lokál. Každý večer tu na pianino hraje klavírista světové i tuzemské hity 20. a 30. let. Doleva pak je nekuřácký salonek s koženými sedačkami jak z mafiánského filmu ze šedesátých let, stěny tvoří obnažené původní cihlovo-opukové zdivo.
Tato místnost má i své memento mori, uprostřed podlahy je zřejmě původní kruhová asi tři metry hluboká studna zakrytá pochozím sklem, ze které na vás kouká lidská kostra s trumpetou v ruce. Smysl si musí každý vyložit sám, já volil mezi výkladem: „Jazz je nesmrtelný“ a „Všichni nakonec zemřeme, i nekuřáci“. Rozsáhlou nabídku posezení rozšiřuje velká uliční zahrádka s markýzou a dvorní zahrádka s kioskem a grilem, která díky výšce okolních domů skýtá i v horkém létě stinné posezení.
Kuchyně je v některých internetových průvodcích pražskými restauracemi uvedena jako italská, dlužno dodat, že je česká, mezinárodní a také italská. Vedle těstovin a risotta tu na stálém jídelním lístku najdete i jídla jako česká bašta, texaský steak na chilli fazolích se slaninou nebo charlestonský „řecký“ salát s červenou cibulkou a gratinovanýmsýrem. Podávají tu i denní menu v ceně od 90–140 Kč.
Putování kulinářskými zákoutími Charlestonu začaly předkrmy. Jako první glazované hruštičky gorgonzolou a rukolou balené v parmské šunce (93 Kč), zajímavá chuťová kombinace nahořklé gorgonzoly se sladkostí hrušky a suše masitou šunkou. Jako druhý grilovaná mozzarella v parmské šunce s bazalkovým pestem a omáčkou z rajčat (99 Kč), kde rajčatová omáčka s většími kusy cibule byla příjemně nasládlá a prohřátí zvýraznilo přirozenou chuť parmské šunky. Oba předkrmy výborné.
Bezstarostný čas
Z polední nabídky dostal přednost steak z vepřové krkovice s česnekovou omáčkou, pečené brambory ve slupce (125 Kč). Krkovička byla ugrilovaná do šťavnata a křehka, česneková omáčka snad mohla být o trochu razantnější, ale pro polední menu byla zřejmě zvolena umírněná verze.
Ze stálého jídelního lístku bylo testováno jehněčí kolínko na rozmarýnu s listovým špenátemašťouchanými bramborami (255 Kč), zalité omáčkou s drcenou kořenovou zeleninou, opět důmyslně zkombinované chuti jemného smetanového špenátu s jadrnou omáčkou a do rozplývava propečeného kolínka. Dobrá pověst, provázející jméno zdejší kuchyně, skutečně nezklamala.
Je jasné, že taková nálož krmě musela být zalita točeným pivem (Pilsner Urquell 0,4 l za 39 Kč), vedle kterého tu mají ještě lahvové třetinky Birell, Master 13°, Desperados, Corona a Guiness. Vína v Charlestonu nabízejí hlavně z oblastí Valtice a Bzenec, vedle toho je k mání i velice široký vývěr světových vín, dále je tu velký výběr portských vín a destilátů jakož i míchaných nápojů.
V takovém zaopatření se host cítí velice dobře. Ocitnete se totiž ve světě jaksi bezstarostného času, zpříjemněného bezprostřední obsluhou. K tomu vyhrává reprodukovaná hudba ze 40.–60. let, anglofonní střední proud, doo wop i rock’n’roll (ze kterého ovšem nezazní Chuck Berry, ale spíše Luis Prima), a to přesně ve zvukové hladině, při které se můžete polohlasem bavit i nerušeně poslouchat.
Uprostřed podlahy je zřejmě původní kruhová asi tři metry hluboká studna zakrytá pochozím sklem, ze které na vás kouká lidská kostra s trumpetou v ruce. Smysl si musí každý vyložit sám, já volil mezi výkladem: „Jazz je nesmrtelný“ a „Všichni nakonec zemřeme, i nekuřáci“.
