Pondělí 19. října 2020svátek má Michaela 10 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Když mladí Češi drží půst. Jak na odříkání?

V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého... | foto: Shutterstock

Čím dál víc Čechů dobrovolně drží předvelikonoční půst. A nejsou to zdaleka jen věřící. Co všechno si odepírají a proč?

Někdo touží po jarním detoxu organismu. Jiný si chce vyzkoušet, zda vydrží nejíst maso nebo nepít alkohol. A další má prostě jen rád tradice a změnu jídelníčku – dát si k večeři místo hovězího burgeru třeba pučálku, což je naklíčený a osmažený hrách s česnekem, pepřem a majoránkou, zelnou couračku, houbového kubu a další typická postní jídla z českých luhů a hájů, může být pro mnohé nevšedním kulinářským experimentem.

To je moderní půst pro 21. století, k jehož dodržování se čím dál více přidávají i mladí Češi, ačkoliv patří mezi největší ateisty v Evropě.

Čtyřicetidenní odříkání odstartovalo po masopustním a karnevalovém veselí na Popeleční středu, která letos vyšla na 1. března. Podle tradice má vést k tichému usebrání, odříkání si v jídle a pití a k soucitu s trpícími. Patří k němu také celkové zpomalení a zamyšlení se nad tím, co je v životě důležité, lidé by se měli soustředit na rodinné vztahy, navštěvovat nemocné a staré přátele, zkrátka věnovat se bohulibým skutkům, na které v letu všedních dnů mnoho času nezbývá.

Rychlá anketa pro tento článek ukázala, že mezi lidmi odhodlanými k postnímu odříkání je nejpopulárnější vzdát se na 40 dnů masa a alkoholu, následuje zákaz sladkostí, bílého pečiva, mléčných výrobků, omezení kofeinu a kouření, ale také třeba zbytečného utrácení či používání sociálních sítí. Jedna respondentka si dokonce ordinuje i zákaz vstupu do knihkupectví, protože tam vždycky nechá balík peněz. A 40 dnů bez nové knihy se dá vydržet.

Lucia Brinzanik pracuje v neziskovce Lékaři bez hranic a jako praktikující katolička k velikonočnímu půstu přistupuje o poznání zodpovědněji. „To období se nese v tradičním duchu: modlitba – půst – almužna. Jsem motivovaná k tomu, abych se víc věnovala duchovnu, abych se něčeho zřekla a postila se a to, co díky půstu obětuji, abych ve formě almužny věnovala potřebným. Tuto trojkombinaci vnímám letos velice silně a rozhodla jsem se usilovat o zvládnutí všech tří věcí,“ říká drobná blondýna. Snaží se například najít čas pro modlitbu i v ranním shonu: „Je to trochu heroický výkon, protože připravit dva pětileté kluky do školky a dostat se včas do práce je samo o sobě nemožné, že?“

Kromě masa o středách a pátcích se Lucia Brinzanik letos také zříká sladkostí, protože se staly její „stresovou terapií“ a ráda by se tohoto zlozvyku zbavila. Co ušetří, věnuje na dobročinný účel. „Snažím se jít příkladem svým klukům, které chci vést k tomu, aby se dokázali zříkat věcí, dobrot, hraček a rozdělili se s těmi, kdo to potřebují,“ říká.

Ani tričko z výprodeje

Zatímco Lucia Brinzanik je věřící a má pro půst hluboké duchovní důvody, jiní se k půstu připojují jen jako k pěkné jarní tradici – i když třeba s motivací vymanit se alespoň na chvíli z všudypřítomného konzumu. Například novinářka Irena Cápová gastronomický půst rozšířila i na jakékoli nákupy zbytečností, což v jejím případě znamená především oblečení, boty a kosmetiku.

„Jsem shopaholik. Kombinace kanceláře nedaleko obchodního centra a takřka neomezených možností nakupování na internetu mi pravidelně dělá vítr v peněžence. Takže jsem se už v lednu v rámci novoročních předsevzetí rozhodla pro první vlnu měsíčního,shopdetoxu‘ a vzhledem ke skvělým výsledkům i dobrému pocitu to teď od Popeleční středy zase dodržuju,“ vysvětluje energická mladá žena. Efekt, který měsíc bez nákupů přinesl, překvapil i ji samotnou. Na konci experimentu měla na účtu o dvacet tisíc korun víc než obvykle.

Nejíst a nepít tolik co obvykle jednou za čas prospěje každému. Jenomže co když se někdo jídlem a pitím živí? Gastronomický novinář a foodbloger Libor Budinský tráví spoustu času ochutnávkami nejrůznějších delikates a dobrot, proto chce letos vyzkoušet, jak těžké je se toho na necelé dva měsíce vzdát. O své zážitky se dělí se čtenáři blogu s poetickým názvem With Love and Chilli.

„Rozhodl jsem se pro přísnější půst, tak jak ho praktikuje pravoslavná církev. V katolické církvi byl půst zjemněný, týkal se vlastně jen masa, místo kterého lidé často jedli ryby, šneky i žáby. Dokonce když se držel předvelikonoční půst, mohlo se jíst v neděli maso. Naopak třeba v pravoslavném Řecku byl půst víceméně veganský. Proto teď nejím žádné maso, tedy ani ryby, nepiju žádný alkohol a nejím ani sladkosti jako dorty, zmrzliny a buchty,“ vypočítává. Kromě toho nehodlá jíst ani vejce a mléčné výrobky, což se prý dá vydržet doma, ale hůř na pracovních cestách spojených s ochutnávkami. Ale i v těchto případech je odhodlaný jíst víceméně vegetariánsky.

Chvíle tiché kontemplace a usebrání sice dny bez alkoholu, masa a cukru automaticky nepřinesou, ale i nevěřící člověk v nich může objevit smysl. Třeba jen v dovednosti omezit se a myslet na ty, kdo v blahobytu nežijí. Na otázku, jak se jako katolička dívá na snahy nevěřících „přifařit“ se k velkému velikonočnímu půstu, Lucia Brinzanik nemá námitek. Naopak. „Je krásné, že se ke křesťanskému půstu přidávají i nekřesťané. Znamená to, že se chtějí a jsou ochotni něčeho vzdát a něco obětovat i za cenu vlastního nepohodlí. Zároveň vnímají důležitost půstu a snaží se pochopit jeho smysl. Myslím, že půst lidi sbližuje, ať jsou, či nejsou křesťané,“ uzavírá.

Feťáci lásky stále hledají, ale nikdy nenajdou, říká párový terapeut Vojtko

Psycholog Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lásku si často pleteme se zamilovaností, ale vztah je práce, která nikdy nekončí. „Tolerance není ten správný klíč ke...

Můžete skoro všechno, nemusíte nic. Jak probíhají swingers party v Česku

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Swingers kluby, tedy místa neřesti, kde si páry mezi sebou střídají partnery a užívají si i těch nejdivočejších...

Střeva můžou i za naše štěstí či obezitu, říká molekulární biolog Ryšávka

Molekulární biolog Petr Ryšávka | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Za civilizační choroby (např. alergie), ale i za vážné nemoci může mimo jiné vybíjení bakterií ve střevní mikroflóře....