K jeho každoročnímu velikonočnímu menu patří jarní zelenina, mladé maso, ale i koprová omáčka, protože začínají rašit výhonky kopru a mléko je kvalitní.
Šéfkuchaři se při sestavování nabídky poohlížejí i po tradicích, po tom, co patří k jednotlivým svátečním dnům. Na Škaredou středu je to trhanec nebo kroupy s fazolemi, protože všechno jídlo má ten den vypadat ošklivě, aby zrcadlilo Jidášovu zradu.
Vajíčka, beránci, mazance. Ověřte si, že máte doma tradiční český velikonoční stůl![]() |
Na Zelený čtvrtek patří na stůl něco uvedené barvy. Tradičně se vaří z jarní zeleniny a luštěnin. V jídelníčku se objevují kopřivy, které se přidávají do nádivky. Zdravé jídlo má přinést pevné zdraví na celý rok. U Sapíků to řeší kopřivovo-špenátovým krémem.
Půst, který by měl podle křesťanských tradic trvat 40 dní, se v mírnější formě dodržuje hlavně na Velký pátek. „Ten den se nejí maso, připravujeme proto například bezmasou nádivku,“ říká Sapík. Velký pátek je připomínkou ukřižování Ježíše Krista, tedy i dnem smutku a rozjímání. Někde odřeknutí masa neplatí úplně a na stolech se objevují ryby, u Sapíků se tak v minulých letech podávali například pstruzi.
Po půstu beránci i jidáše
Půst končí na Bílou sobotu, kdy si strávníci vynahradí páteční odříkání. Neměla by chybět nádivka, peče se beránek a mazance. Někde také jidáše – sladké kynuté pečivo tvarem připomínající provaz, na kterém se oběsil Jidáš.
Nedělní Boží hod je vyvrcholením křesťanských svátků, nese se v oslavě Ježíšova zmrtvýchvstání. V kuchyni je spojený s masem, především mladým, ať už jehňat, kůzlat nebo telat.
Neodmyslitelnou složkou jídelníčku jsou vejce – symbol zrození a plodnosti. Vedle klasických kraslic „na loupačku“ se podávají také smažená a plněná.