KUNC: Pomalejší dozrávání. Pražané by měli být na své vinice pyšní

Náš vinař Tomáš Osička mě například naučil, že ve vinařství rok nekončí 31. prosincem, ale vinobraním. Takže, když se mě dnes někdo zeptá, jak dlouho pracuji na Salabce, odpovím – čtyři vinobraní.

Jaký byl letošní rok? Na odpověď si zřejmě budeme muset ještě počkat. Když se však lidí zeptáte na naše víno, nejčastější odpověď bude: tož není špatné na Pražáka. Tento názor uznání Tomášovi říká, že je na správné cestě. Legendární hláška by se také dala volně přeložit jako máte moc dobré víno, je za ním vidět neskutečný kus práce a jsem překvapený/á, jak je skvělé. Stejného názoru však nejsou pouze kolegové vinaři nebo hosté restaurace Salabka. Odborníci z celého světa pravidelně oceňují Tomášova vína z trojské vinice. 

Velké ocenění za víno Salabka La Coquine – Chardonnay 2017 přišlo začátkem roku z Vinalies Internationales, jež se koná v Paříži. Svaz francouzských enologů každoročně pořádá jednu z nejprestižnějších soutěží vinařského světa. Členové poroty, vesměs experti na senzorickou analýzu, vyberou nejlepší vína ve slepé ochutnávce ze všech koutů světa. V letošním roce se ochutnávalo více než 3 500 lahví. Vítězná vína jsou oceněna medailí a jsou zařazená do průvodce 1 000 nejlepších vín. Průvodce je vysoce ceněný jak distributory, tak spotřebiteli. Je to takový vinařský Michelin.

Také jsem se naučil, že starat se o vinohrad je běh na velmi dlouhou a drahou trať. Obzvlášť když se vinice rozšiřují a revitalizují. Investice ve vinařském businessu jsou opravdu dlouhodobé a nic se nestane přes noc. Trvá roky, než nová výsadba začne plodit excelentní úrodu. Nakonec se to však vyplatí, protože získáte unikátní produkt s nesmírnou historií a tradicí.

Možná vás to překvapí, ale v době Karla IV. byla Praha hlavním městem vína. Kolik měla kdysi Praha vinic a v jakém rozsahu, se zřejmě nikdy nedozvíme. Historicky však vinice patří k Praze, což je patrné nejen při návštěvě Troje. V současné době má Praha 14 aktivních vinic, v okolí Pražského hradu jich naleznete hned několik. 

Vinice zde nejsou pouze pro okrasu, stále plodí hrozny, z nichž se vyrábí pražské víno. Svatováclavská vinice je součástí Pražského hradu a pokud scházíte z Pražského hradu po Starých zámeckých schodech, nemůžete ji minout. Svatojánská vinice a vinice pod Strahovským klášterem jsou součástí jeho zahrad. Víno se zde pěstuje již od 12. století. K dalším známým místům patří samozřejmě historická vinice Grébovka.

Vinice, které ve 14. století založil Karel IV., dříve zaujímaly celou plochu dnešních Havlíčkových sadů. Nezapomínejme také na Vyšehrad, v jehož okolí najdete vinici pod Vyšehradem, vinice u Starého purkrabství nebo vinice Vyšehradské kapituly. Víno se však pěstovalo a stále pěstuje i v dalších pražských čtvrtích. V Modřanech, Dejvicích, na Proseku, a především v Troji, kde se nachází největší vinice v Praze.

Trojské vinice patří mezi přední inovátory a obnovitele vinařské činnosti v Praze. Zdejší vinařství mají také vlastní technologii na zpracování úrody, čímž se všechny pražské vinice bohužel pochlubit nemůžou. Zilvarovy vinice jsou patrné hned při příjezdu do Troje, nacházejí se na příkrých svazích Černého kopce a patří k větším v Praze. V okolí Botanické a Zoologické zahrady můžete navštívit vinici sv. Kláry a o několik kroků dále se nachází Vinařství Salabka, které je jednou z nejstarších a rozlohou největších vinic v Praze.

To není špatné na Pražáka. A ať už to znamená cokoliv, Pražané by měli být na své vinice pyšní. Až příště budete chtít někoho obdarovat originálním dárkem z Prahy, zkuste víno z pražských vinic. Nebo ještě lépe, přijďte k nám víno ochutnat, myslím, že budete příjemně překvapení. Víno patří k Praze, stejně jako karlovarské oplatky ke Karlovým Varům, nebo plzeňské pivo k Plzni. A jsem nesmírně rád, že jsou zde stále lidé, kteří tento historický a kulturní fenomén Prahy a celé České republiky drží při životě a mají zásluhu na jeho zachování i pro další generace.