Pro ekologicky zaměřené konzumenty jsou to nemilé zprávy. Mandlové mléko totiž není pro planetu žádnou výhrou. Jeho výroba je dokonce nebezpečná pro včely. Vědci odhalili spojitost mezi kalifornským mandlovým průmyslem a rekordním úhynem zhruba 50 miliard včel. Tento objev vyvolal u čtenářů jednu hlavní otázku: „Co pít teď?“ Neexistuje však jednoduchá odpověď. Všechny typy rostlinných mlék mají svá pro i proti, píše The Guardian.
Jedna věc je však jasná. Všechna rostlinná mléka jsou pro planetu rozhodně lepší než mléko živočišné. Kromě vyšší produkce skleníkových plynů, je pro výrobu jedné sklenice mléka potřeba devětkrát větší půdní plochy než jakékoli mléčné alternativy. Půda je pro krávy nutná jako pastvina i jako plochy pro pěstování další potravy, ze které pak skot po natrávení produkuje methan.
Omezte maso a mléko na školách a v nemocnicích, žádají vědci světové vlády. Mohlo by to zmírnit klimatickou krizi |
I rostlinná mléka mají svou stinnou stránku, a to zejména v případě, když jsou potřebné plodiny pěstované v masové produkci. Nestačí tedy pouze sledovat, zda pochází rostliny z organického zemědělství. Dalšími faktory, které je třeba hlídat, jsou dopady zemědělství na lidi a původní společenství v daných lokalitách. Dále jaká zůstává po výrobě uhlíková stopa a jaké množství vody je potřeba. Výroba některých rostlinných mlék je pak v tomto ohledu udržitelnější a má tedy i menší dopad na životní prostředí.
Kokosové mléko? Absolutní tragédie
Pověst kokosového mléka je spíše dobrá. Jde o exotický a zdravý produkt. V chudších regionech na Filipínách, v Indonésii nebo Indii představuje však zejména průmysl, ve kterém místní sběrači pracují za méně jak 1 dolar denně. Palmové háje nejsou v těchto místech žádným rájem.
Kokosové palmy mohou růst pouze v tropických oblastech. Z toho důvodu dochází k vykořisťování dělníků a ničení deštných pralesů. Kokos je tak pro některé regiony opravdovou tragédií. Spousta lidí ráda vaří s kokosovým mlékem, ale neuvědomují si, že koupí produktů z kokosových ořechů nutí farmáře z uvedených destinací pěstovat místo jiných potravin pouze kokos.
Mandlové mléko - nebezpečí pro včely
Mandlovníky sice potřebují pro pěstování mnohem méně plochy než jiné rostliny, tento klad je však zastíněn negativními dopady mandlového zemědělství ve Spojených státech. Téměř celá produkce se soustředí v Kalifornii a mandlové sady pokrývají plochu o velikosti skoro 6 500 km2.
Vrací se ‚švábí mléko‘ jako nový trend superpotravin? |
Mandlovníky rovněž potřebují větší množství vody než jiné plodiny pro výrobu mléka. Uspokojení současné poptávky způsobuje mnohem tlak na komerční včelaře. Skoro 70% všech komerčních včelstev je každé jaro dováženo za účelem opylování mandlových hájů. Minulý rok uhynul díky této praxi a dalším ekologickým hrozbám rekordní počet včel – až jedna třetina z celkového počtu.
Rýžové mléko a velká spotřeba vody
Ačkoli je rýžové mléko všudypřítomná, levná a snadno dostupná mléčná alternativa, nabízí však jen velmi málo nutričních a enviromentálních pozitiv ve srovnání s jinými plodinami. Rýže potřebuje velké množství vody a dále produkuje mnohem větší množství skleníkových plynů než jakákoli jiná rostliny používaná k výrobě mléka. Bakterie žijící v rýžových polích totiž do atmosféry vypouští methan a průmyslové hnojení znečišťuje vodní zdroje.
Mléko z lískových oříšků
Konzumenti, kteří hledají dobrou chuť a výživovou hodnotu bez zásadnějších dopadů na životní prostředí, mohou zvolit mléko z lískových oříšků. Jako skoro všechny ostatní ořechy rostou i ty lískové na stromech, které naopak čistí atmosféru od oxidu uhličitého. Pomáhají tak redukovat skleníkové plyny než naopak. Lískové květy jsou větrosnubné a nepotřebují tak množství včel pro opylování a rostou ve vlhčích klimatických podmínkách, kde voda není problém.
Konopí a len na chvostu
Tyto plodiny jsou pěstovány spíše v menším množství na severní polokouli, což se pozitivně projevuje na jejich dopadech na životní prostředí. Ve srovnání s jinými plodinami pěstovanými na velkých monokulturních plochách jsou tak mnohem více přátelské k planetě. Obě plodiny pak produkují semínka, která obsahují mnoho proteinů a zdravých tuků.
Sója se vrací zpět na výsluní
Dle výzkumů se sója je jedním z vítězů soutěže o nejudržitelnější plodinu. Sójové mléko navíc obsahu srovnatelné množství proteinů jako mléko živočišné. Na trhu se objevilo mnohem dříve než dnes tak populární mandlové mléko, záhy ale zmizelo z předních příček.
Sója obsahuje poměrně velké množství hormonů, které jsou podobné těm lidským a lidi to jednoznačně vyděsilo. Člověk by však musel spořádat neuvěřitelné množství sójového mléka a tofu, aby se to nějak negativně mohlo projevit na jeho těle, zejména pokud jde o ženy.
Hlavní nevýhodou sójových bobů je, že jsou pěstovány na obřích plantážích po celém světě, aby mohli producenti uspokojit poptávku vegetariánskou a veganskou poptávku. Sójovým farmám však musely ustoupit velké části amazonského deštného pralesa. Pro milovníky sóji je tak jediným úkolem zajímat se o původ sójových bobů, resp. zda pocházejí z organického zemědělství, například ve Spojených státech nebo Kanadě.
Oves je skromný hrdina
Oves či ovesné vločky jsou nenáročným vítězem, který si vede dobře skoro ve všech hlediscích udržitelnosti a ani rapidní zvýšení jeho spotřeby by nemělo mít žádné zásadní enviromentální dopady. Od roku 2017 se objem prodeje ovesného mléka šestinásobně zvětšil a nahradil tak mléko mandlové v pozici nejrychleji rostoucí mléčné alternativy. V současnosti je 50-90% ovsa použito jako krmné potraviny pro zemědělská zvířata. Existuje tak stále prostor pro růst výroby ovesného mléka.
Oves se pěstuje v chladnějších klimatických podmínkách jako jsou Spojené státy nebo Kanada. Není tak spojen s odlesňováním v chudších oblastech světa. Možná jediným ale zato velkým negativem je, že pěstování ovsa probíhá na obřích monokulturách, které jsou v mnoha případech postřikované těsně před sklizní herbicidem Roundup. Některé výzkumy pak prokázaly přítomnost glyphosátu, aktivní složky v přípravku Roundup, která je pravděpodobně karcinogenní, ve všech potravinách obsahujících konvenčně pěstovaný oves a dále v jedné třetině produktů obsahující organické ovesné vločky.
Například populární ovesné mléko Oatly brand oat milk je certifikováno jako glyfosát-free. A závěr? Každý měl pít cokoli, pokud si vybere rostlinnou variantu místo živočišné, protože už tím řeší velkou část enviromentálních problémů, které pití živočišného mléka způsobuje.
