Sladké nebo slané, s příchutí ovoce, květin, zeleniny - a dokonce i ryb - klasické verze i novátorské počiny v oboru pastelově zbarvených kostek, tyček a dalších tvarů si získávají základnu nových fanoušků.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Prodej poslední dobou roste. A neprodáváme jenom dětem!" říká Julien Merceron, hlavní cukrář pařížského cukrářství La Mere de Famille, které má dvěstěpadesátiletou tradici. Místním bestsellerem je světle zelený marshmallow s příchutí hrušky. Hvězdný francouzský šéfkuchař Alain Ducasse před časem vydoloval tradiční recept na "guimauve" - jak je nadýchaná sladkost známá ve Francii - a promptně prohlásil své vlastní marshmallow za "nejlepší v metropoli".
Drahá pochoutka
Mladá prodavačka v luxusním cukrářství Fauchon v Paříži tvrdí, že poslední dobou se prodávají spousty těchto cukrovinek bez ohledu na to, že balíček deseti kousků stojí devět eur (asi 220 korun). "Našimi zákazníky jsou většinou starší lidé a děti - a mezi nimi je také spousta Japonců. Líbí se jim, jak se to rozpouští v ústech, a taky to, že naše cukrovinky vypadají jako doma vyráběné," dodala.
"Jsou čím dál tím víc v módě," souhlasí Merceron, podle nějž tohle masrhmallowové šílenství začalo asi před dvěma roky. "Když udeří těžké časy, mají lidé tendenci ohlížet se do minulosti. Bonbony marshmallow jsou spojené s dětstvím, a to je součástí vysvětlení jejich znovuzrozené popularity," dodává.
A zatímco americké děti jsou zvyklé opékat marshmallow u táboráku, malí Francouzi mají vlastní nejoblíbenější produkt - čokoládou obaleného růžového pěnového medvídka. Obvykle se mu nejdříve ukousne hlava, a pak se dojí zbytek těla. "To je naprostá pravda," potvrzuje pařížská učitelka Nicole Bermannová.
Před 50 lety
"Když jsem byla malá holčička, kupovala mi vždycky babička pěnové medvídky. Když se teď cítím mizerně, sním jich klidně celý sáček," připouští. Známkou trvalé přitažlivosti medvídka, který se zrodil před 50 lety v továrně v severní Francii, je skutečnost, že má vlastní kultovní stoupence i vlastní stránku na internetové sociální síti Facebook.
Úplně první bonbony marshmallow se ovšem datují až do starého Egypta, kdy lidé vařili extrakt z proskurníku lékařského (Althaea officinalis, anglicky marshmallow) jako žvýkací léčivou pastu slazenou medem. Ta sloužila k tišení bolestí v krku.
A pak následuje střih do Francie 19. století, kde místní cukráři vyvinuli vlastní verzi tohoto receptu, ovšem už zamýšlenou čistě pro potěšení mlsných jazýčků, a nazvali ji "pâte de guimauve" (proskurníkové těsto), anebo jednoduše "guimauve" (proskurník).
Vyrobené z vaječných bílků a často ochucené růžovou vodou byly tehdejší guimauve přímým předkem dnešních bonbonů marshmallow, které ovšem získávají svou gumovitě pěnovou podstatu z želatiny namísto proskurníku.
Průmyslově vyráběné marshmallow se objevily v roce 1948, kdy si Alex Doumak, zakladatel amerického cukrářského gigantu Doumak Inc., nechal patentovat proces umožňující hromadnou výrobu této sladkosti za nízkou cenu. Ale malí cukráři a s nimi i amatérští kuchaři na obou stranách Atlantiku si dál vařili vlastní verze oblíbené laskominy.
Luxusní provozovny používají výhradně přírodní příchuti a jednoduché recepty na hony vzdálené průmyslově vyráběným produktům prošpikovaným umělými přísadami, byť Merceron připouští, že i on používá umělá barviva, ale "v rozumné míře".
Dvojice francouzských cukrářů Yannick Conraux a jeho partnerka Florence chtěli posunout věci ještě o něco dál. "Můj manžel měl dětský sen udělat naprosto přírodní marshmalow z vaječných bílků, cukru a přírodních barviv," říká Florence Conrauxová. Nyní hrdě představují své nejvydařenější kreace - marshmallow s příchutí Piňa Colada a marshmallowový džem -, které se chystají začít vyvážet do Německa.
