Jako výhodu vnímají provozy, které o zdraví klientů dbají nabídkou speciálních menu s bezlepkovou, makrobiotickou, veganskou či bio stravou. "Chceme naučit lidi chodit do restaurace. Snažíme se dokázat, že jídlo může být zcela bezpečné," řekl Martin Vozár z pražské restaurace Na zlaté křižovatce. Ve svém podniku nabízí pokrmy vhodné pro celiaky, kteří trpí nesnášenlivostí na lepek. Ten se vyskytuje v zrnech pšenice, žita a ječmene a způsobuje postiženým lidem chronický zánět sliznice tenkého střeva.
V restauraci bez rizika
Lidé, které trápí alergie na lepek, mají podle Vozára mnohdy problémy najíst se v restauraci bez rizika. "V jedné kuchyni nelze bezpečně oddělit bezlepkovou a lepkovou výrobu. Člověk tam nemá stoprocentní jistotu, že pokrmy nejsou kontaminované lepkem," uvedl. Právě proto se rozhodl založit podnik, kde se vaří pouze bezlepkově. Najíst se tam ale mohou i zdraví lidé.
"Bezlepková dieta se stává módním trendem. Drží ji i lidé, kteří problémy s lepkem nemají," uvedl Vozár. Upozornil, že ve světě spousta lidí holduje bezlepkovému stravování. Restaurace s bezlepkovým provozem se těší zájmu v Itálii, Francii, Španělsku i Nizozemsku. Také Američané se stále více snaží vyhýbat pokrmům s tímto prvkem. Bezlepkové diety jsou podle agentury AP hitem, kterému propadají tamní celebrity. V regálech se mezitím vrší bezlepkové těstoviny, sušenky, cereálie nebo pivo.
Češi však na bezlepkovou stravu dají zejména kvůli zdravotním problémům.
"Důvod je hlavně zdravotní. Lidé postižení celiakií musí dbát na to, co jí," řekl provozní pražského Švejk Restaurantu U Karla Stanislav Kotlaba. Jako jedna z mála v Praze nabízí tato restaurace s důrazem na tradiční českou kuchyni bezlepkové menu. Mezi pokrmy je hovězí svíčková na smetaně, guláš feldkuráta Otto Katze a pečená kachna s domácím bezlepkovým knedlíkem, tatarák s bezlepkovou topinkou, smažené řízky obalené v sýrovém bezlepkovém těstíčku a jako dezert jsou podávány bezlepkové palačinky.
Rozdíl v ceně
"Běžně člověk ani nepozná, že si dá bezlepkovou stravu," říká Kotlaba.
Rozdíl je vidět zejména v ceně. Bezlepkové suroviny jsou několikanásobně dražší než běžně užívané potraviny pro přípravu knedlíků, noků, těstovin nebo palačinek. Mimo příloh a pečiva restaurace nabízí bezlepkové uzeniny.
Masné pokrmy mohou být zdrojem nebezpečí, pokud se při jejich přípravě využívá mouka s lepkem. Problémem ale může být i kořenící směs, která obsahuje mouku.
Lepek (gluten) je bílkovina obsažená v obilí. Ječmen, pšenice, žito nebo oves jsou pro celiaky tabu. Tyto složky by měly být nahrazeny kukuřicí, rýží nebo sójou.
Dohoda s personálem bývá problém
Podle Vozára lidé se zdravotním handicapem se mnohdy musí spokojit s vegetariánskými pokrmy nebo se dohodnout s personálem. "To je však někdy problém. Než by měli zdlouhavě vysvětlovat, o co jim jde, raději do restaurace nejdou," uvedl. Upozornil, že mimo bezpečné bezlepkové stravy si nyní mohou dopřát i bezlepkové pivo. V restauraci nabízí dokonce točené, které dodává žatecký pivovar. "Vyrábí se z klasických surovin a je zbavené lepku," uvedl Vozár. Další restaurace se ovšem nabídce sudového bezlepkové piva brání z obav, že by se při běžném provozu nespotřebovalo.
Hlavní motivací pro vznik bezlepkové restaurace bylo podle Vozára strádání blízkých, kteří trpí celiakií. "Zaměřujeme se na českou klasiku, jako jsou houskové knedlíky, omáčky, ale také mezinárodní kuchyni včetně italské.
Specialitou jsou noky z brambor pečených ve slupce," uvedl.
Lepek je přitom důležitou součástí tradiční evropské kuchyně. Má se dokonce za to, že mouka je tím lepší, čím více má lepku a méně škrobu. Dává těstu pružnost, která se projeví i na vzhledu pečiva a zlepšuje kypřící vlastnosti mouky. Bezlepková mouka kyne mnohem složitěji než běžná. Obvykle se dělá z rýžového či kukuřičného škrobu. Zatímco běžná mouka stojí kolem deseti korun, bezlepková přijde asi na 80 korun za kilogram. Majitelé restaurací tak mnohdy odrazují příliš velké náklady na přípravu dietních pokrmů.
