Mongolsko má raritu: sýr z mléka jaků. Vznikl díky Slovensku

Pokud by ho však chtěl ochutnat, musí se za těmito zástupci turů vydat přes nekonečnou step do hor v Archangajském ajmaku (kraji), který je podle cestovatelů nejhezčím koutem Mongolska.

Tento ajmak, který si pro dostatek vodních toků a zeleně vysloužil přezdívku mongolské Švýcarsko, splňuje na rozdíl od ostatních poměrně nehostinných podmínek země všechny podmínky nutné pro chov hospodářských zvířat. Na pláních se prohánějí stáda koz, ovcí, koní i jaků.

Situace na mongolském venkově není dobrá. Pastýři musejí z finančních důvodů opouštět své domovy a stěhovat se za prací do měst. Anton Drabik ze Slovenska se rozhodl pastyřům pomoci. Vznikl projekt Jačí sýr - příležitost ke zlepšení sociálního postavení komunit pastýřů, o němž informoval server Aktualne.sk.



Mongolské sýry byly tvrdé jako kámen
Příběh spolupráce Slováků a Mongolů začal na vysoké škole ještě za časů Československa. Drábik studoval na začátku 80. let hydrogeologii a spolu s ním i čtyři mongolští studenti - děti nomádů. Už tehdy se jedním z jeho snů stala cesta na Dálný východ.

První kontakt se zemí přišel v roce 1984, kdy si společně s manželkou vybrali Mongolsko za místo své svatební cesty. Od té doby ho služebně i soukromě navštívil nejméně patnáctkrát.

Při toulkách stepí si všiml, jak pastýři zpracovávají mléko. Tradiční trvanlivé mléčné výrobky byly prý "tvrdé jako kámen". "Nedaly se vůbec kousat, jen se cumlaly. Spolužáci proto přišli s otázkou: A nemohl by se způsob výroby sýra přenést z Evropy do Mongolska? Tak jsme v rámci diskuse přišli na to, že s rozvojovým projektem by něco takového šlo," vzpomínal.

Slováci začali školit pastýře
V roce 2008 nezisková organizace A-projekt z Liptovského Hrádku požádala u Slovenské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci o grant. Po úspěšné žádosti byl cíl jasný - vyškolit pastýře a vybudovat základnu zaměřenou na vzdělávání v oblasti zpracování mléka na produkty s vyšší přidanou hodnotou.

Mongolsko je podle Drábika zemí neuvěřitelného rozporu - oplývá

Jačí mléko Jačí mléko je asi dvakrát výživnější než kravské, obsahuje také více tuku a lze ho přirovnat k ovčímu. Mongolsko je ale mezi veterináři známé výskytem chorob dobytka, které byly v Evropě již zlikvidovány, proto dovoz jačího mléka není aktuální.

největším počtem hospodářských zvířat, tedy úžasným potenciálem mléka v přepočtu na jednoho obyvatele, ale mléčné výrobky pro potřeby městského obyvatelstva dováží z Ruska a některých zemí Evropské unie. Problém je zdánlivě prostý - chybějící infrastruktura, znalosti a technologie zpracování mléka.

"Snažili jsme se najít sýr, který by vyhovoval místním potřebám a možnostem. Uvažovali jsme o oštěpkách, ale přišli jsme na to, že by nebyly vhodné. Nakonec jsme se rozhodli pro variantu trvanlivého dozrávajícího sýra," řekl.

Díky podpoře programu SlovakAid se podařilo uvést v život především výrobu jačího sýra. Ten je možné zakoupit jen ve velmi málo zemích světa. Díky Švýcarům se vyrábí v Nepálu a Tibetu. Z Tibetu se dováží i do USA a patří mezi drahé exotické lahůdky. Díky "slovenskému know-how" je možné tuto raritu koupit také v Mongolsku.

Jačí sýr Sýr se vyrábí v jurtách a do jeho přípravy jsou zasvěcováni noví a noví pastevci, kteří svoje poznatky předávají zase dále. V roce 2009 pracovníci ve vzorové výrobně udělali asi 150 kilogramů sýra, většina byla použita na propagaci výroby mezi pastýři a přípravu prodejního projektu v metropoli. O rok později se již pastýři chlubili 400 kilogramy jačího sýra a vedle tradičních výrobků, jako jsou kumys z kobylího mléka či tarag (obdoba jogurtu), se postupně stává zatím exotickou součástí tamních trhů.