Výhradně ekologicky pěstovaná "autentická" vína s použitím různých výluhů z bylin a minerálů dělají členové sdružení Autentistů - sedmi vinařů z malých vinařství ve velkopavlovické oblasti.
Žádné chemické postřiky ani pesticidy
"Všechno dělají přirozenou cestou," řekl Jiří Konhefr z pražské restaurace Fluidum, který svým hostům nabízí výhradně jejich víno. "Má daleko výraznější chuť, která je vytrvalá," uvedl.
"Když jste na vinici, tak můžete vzít hrozen a sníst ho a nic vám není, to na normální vinici s postřikem nelze," konstatoval. Často používané pesticidy jsou podle něj nebezpečné zdraví. "Tak, jak na vinici chutná hrozen, tak potom chutná i výsledný produkt v láhvi," pochvaluje si Konhefr, který běžnou produkci velkých výrobců odmítá.
"Dávají do toho aditiva, zvýrazňovače chuti, enzymy a to všechno zkresluje výslednou chuť. Pak je úplně jedno, jestli to víno sklidíte na Moravě, v Čechách nebo Rakousku, protože všechno bude chutnat úplně stejně," míní.
Dobré víno lze udělat i bez kvasinek a enzymů
Kdyby na víně podle legislativy muselo být vyjmenováno všechno, co se do toho dává, tak by se všichni divili," uvedl.
"Podle evropské legislativy můžete do vína přidat na 50 přípravků a ještě pořád se to může nazývat vínem," řekl člen sdružení Autentistů Bogdan Trojak. "Lidi ztratili důvěru sami v sebe a myslí si, že se víno bez toho, že byste použili kvasinky a enzymy, nedá udělat," konstatoval. Autentisté však chemii a moderním přísadám nedůvěřují. "Vystačíme si s tím, co vypěstujeme, se svou invencí a důvěrou, že to co děláme, dopadne dobře," uvedl.
Běžně vyráběné víno podle něj zejména ztrácí přirozené vlastnosti použitím průmyslově vyráběných kvasinek. "Lze tak třeba udělat z veltlínského chardonnay, pokud je zrovna v módě, nebo naopak. Ztrácí se z toho ale charakter té odrůdy i osobitost těch vín," posteskl si Trojak.
Pěstitelé se řídí lunárním kalendářem
Někteří autentisté se víno dokonce snaží vyrábět "biodynamickým" způsobem vycházejícím z nauky rakouského předválečného filozofa Rudolfa Steinera, mimo jiné inspirátora zakladatelů waldorfských škol. Jeho významným prvkem je koordinace prací na vinici i ve sklepě podle lunárních fází. "Zní to jako šarlatánství, ale svůj vliv to má," míní Trojak; lunární kalendáře podle něj koneckonců stále visí ve sklepích tradičních italských pěstitelů.
Například když měsíc "couvá", může se stříhat réva, protože více "slzí" její míza; dorůstající Luna je naopak vhodnou dobou pro stáčení vína. "Za úplňku se radši nedělá nic," upozornil vinař.
Přestože víno pěstované tradičním způsobem je náročnější na lidskou práci, není o mnoho dražší než průmyslově vyráběná vína. Moravští autentisté ze svých vinic vyrobí obvykle jen pár stovek, nanejvýš tisícovek lahví; všechny proto snadno prodají v předních restauracích či přímo labužníkům.
Autentická vína budou hitem
"Je to skupina lidí, která tahle vína vyhledává, a stále roste. Ještě před dvěma lety to u nás skoro nikdo neznal, teď už si dobré restaurace zvykají. Za dva tři roky to i u nás bude móda," míní Trojak.
Že jde o sílící trend potvrzuje i předseda Aliance vinařů V8 Petr Marcinčák, který je sám vlastníkem velkého vinařství v Mikulově. "Určitě je správné, že se přechází z masového a necitlivého přístupu k pěstování čehokoli, nejen vína," řekl Marcinčák. "Autenticita nám schází," míní Marcinčák.
Velký vliv kvality půdy a minerálů v ní obsažených si podle něj uvědomuje stále více vinařů; cestou autentistů se však podle něj zřejmě většina z nich v Česku nevydá. "Už jsme hodně v rovině víry a přesvědčení, že ty věci takhle fungují, což obnáší i různé rituály, a ty už se nedají dělat nějak masově," vysvětlil.
Sám Marcinčák však již na části svých vinic pěstuje víno ekologickým způsobem a uvažuje, že na malé ploše vyzkouší i způsob biodynamický. "Teprve pak bych k tomu mohl dát nějaký soud," dodal vinař, který však možný vliv fází měsíce na kvalitu vína nezpochybňuje.
