Měli jsme možnost dohnat spousty restů. Společně s mým parťákem ve tvorbě Honzou Letovským jsme konečně měli čas na návštěvu a zapojení se do práce u našich přátel z farem, i hlubšímu poznání jejich každodenního života. Před pandemií jsme se navštěvovali sporadicky a ve spěchu. Čekala nás tvrdá práce, ale i hodně smíchu a dobrého jídla.
Lukáš NevyjelŠéfkuchař a restauratér svou první restauraci otevřel v Kamýku nad Vltavou již ve svých dvaadvaceti letech. Brzy se začal zajímat o vstupní kvalitu surovin a naučil se úzce spolupracovat s dodavateli. Tato cesta ho dovedla až k malým bio farmářům. Naučil se bourat maso a rozpoznat kvalitu surovin. Ve svých 27 letech otevřel svou druhou restauraci na Haštalském náměstí, nakonec jí po roce opouští, jelikož se chtěl věnovat jedné věci na plno. V roce 2012 otevřel restauraci Nota Bene, původní koncept zaměřený na pivo a řemeslné jídlo mu nevyhovoval a tak ho změnil. |
Poznal jsem své farmářské přátele z jiného úhlu a musím říci, že si vážím každého sýru, kusu masa či lahve vína ještě více. Je to dřina a klobouk dolů všem. Jmenovitě vyzdvihnu Farmu Heřmanice, která mě uchvátila od samého počátku našeho seznámení. Prostě lepší sýry nejsou. Kluci ráno vstávají s rozbřeskem den, co den a starají se o své zvířectvo a následně tvrdě dřou, aby jejich mléčné výrobky byly exkluzivní. Lepší tvaroh či sýr ve všech svých skupenstvích jsem nejedl. Nikdo tam neřeší pandemii. Povinnosti vůči zvířatům jsou.
Odbyt je a bude, jde o kvalitní produkty. Tady je svět v pořádku. Posuneme-li se k bio hovězímu, mám jediného favorita, a to je Farma Kunclův Mlýn. Bože to jejich hovězí podlamuje kolena. Myslíte, že v zimě zvířata nepotřebují denní péči? Jasně, že ano. Možná ještě větší, protože chlad je limitní i pro ně. Častější zahánění do tepla, krmení, jelikož v zimě je automaticky větší hlad a taky větší dávka lidského tepla. Budete se smát, ale tohle je součást farmářského života. Teda toho, se kterým rád spolupracuji. Žádná kráva či býk neřeší, jestli je pandemie.
Poslední ze zmíněných je pitný režim, každý, kdo mě zná, ví, že miluji víno. Na podzim jsem se účastnil vinobraní u Richarda Stávka v Němčičkách. O naturálním víně je teď hodně slyšet, koho to opravdu zajímá, neměl by toto místo minout. Každý jeho kousek tvorby stojí za prozkoumání.
Nyní by se zdálo, že je klid. Ale zase špatně. Richard na sobě maká neustále. Rozhodně nesedí nad sklenkou od podzimu do jara. Baví mě být součástí toho kreativního světa, který roste, zraje, aniž by vnímal, jakou dobou lidstvo prochází. Žádný z jejich produktů nehledejte u překupníků, v podstatě to není ani možné. Kdo chce být uchvácen stejně jako my, hledejte u nich. Děkuji všem za to!
