Středa 25. listopadu 2020svátek má Kateřina -2 °C mlha Předplatné LN
Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

NEVYJEL: Vařit jako něčí babička? Zjistil jsem, že je to největší poklona

Lukáš Nevyjel | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Lukáš Nevyjel | foto: Archiv Lukáše Nevyjela

V minulosti, když někdo chválil mé jídlo, poklonou mělo být, že je to jako od babičky. Nikdy jsem toto přirovnání neměl rád, přišlo mi to spíše hanlivé. Copak jsou moje ambice vařit jako něčí babička? Můj rukopis i mé myšlenky směřovaly přeci jiným směrem.

Nedávno když jsem byl na návštěvě u Richarda Stávka v Němčičkách, dle mého názoru nejlepšího českého vinaře, co se naturálních vín týče, grilovali jsme s jeho dětmi na zahradě králíka a zeleninu, kterou Richard nasbíral na 15 metrech čtverečních. Richard má tři děti. Jožku, Thea a Živu. Přitom co jsem pil víno a věnoval se jim, Theo mi položil otázku: „Lukáši a ty jsi kuchař, nebo číšník?“ 

Lukáš Nevyjel

Šéfkuchař a restauratér svou první restauraci  otevřel v Kamýku nad Vltavou již ve svých dvaadvaceti letech. Brzy se začal zajímat o vstupní kvalitu surovin a naučil se úzce spolupracovat s dodavateli. Tato cesta ho dovedla až k malým bio farmářům. Naučil se bourat maso a rozpoznat kvalitu surovin. Ve svých 27 letech otevřel svou druhou restauraci na Haštalském náměstí, nakonec jí po roce opouští, jelikož se chtěl věnovat jedné věci na plno. V roce 2012 otevřel restauraci Nota Bene, původní koncept zaměřený na pivo a řemeslné jídlo mu nevyhovoval a tak ho změnil. 

Odpověděl jsem: „Jsem Lukáš.“ Theo mě pak překvapil a odpověděl: „Nejsi, ty jsi jako babička. Ta se o nás taky stará a sama nic nejí ani nepije.“ V ten moment se mi otevřel úplně jiný rozměr vnímání pojmu babička.

Je to tak jak řekl, babičky se o nás staraly, měly radost, že s námi tráví čas a dávaly nám lásku, v podstatě to nemělo nic společného jen s jídlem. Šlo o pocit. O pocit, který se z gastronomie pomalu vytrácí posledních deset let. Veksláky jen vystřídali fanatici prestiže a pochybní obchodníci, kteří se staví do role odborníků, přitom jejich právo hodnotit kvalitu není podloženo jakoukoliv kompetencí, „jsou to samozvanci parazitující na našem žvanci.“

Ti, kteří se obohacují na práci, se kterou nemají nic společného. Jen se z gastronomie stala prestiž, na které se dá parazitovat. Přitom i zedníci by si zasloužili svoji scénu, hodnotitele a ročenky. Proč ne? Je to také řemeslo. Svojí pozici si upevňují na základě spolupráce, kterou si diktují sami, kdo se nepodvolí, bude ignorován a exkomunikován. Je to přesně to, co zabíjí jakoukoli kreativitu a individualismus. Možná se mnou nebudete souhlasit, ale je to přesně to, co je vytýkáno dnešním politikům. Z mého pohledu je neuvěřitelné kritizovat něco na čem se sami podílí.

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...