Odhaduje, že tuzemští spotřebitelé letos budou pít až ze 70 procent zahraniční vína, tedy o zhruba deset procent více než loni.
"Preference domácího vína už začaly stoupat a teď do toho zasáhla příroda," uvedl Machovec. Podle něj je ČR dlouhodobě importní zemí. Domácí produkce nestačí pokrýt spotřebu.
Z pohledu popularity už pro spotřebitele není nápojem ke slavnostním příležitosti nebo "občasnému napití". "Zvyklosti se mění, dříve si skoro nikdo víno k jídlu nedal," uvedl Machovec.
Podle něj k tomu napomáhají i propagační akce, které pořádá Vinařský fond.
"Pokud lidem vysvětlíte rozdíly, třeba barvy vína, tak je vnímají. Informace přijímají a začínají zkoušet. Je důležité, aby nápoj jejich představy naplnil," uvedl Machovec. Podle něj se vědomosti o víně staly pro určité lidi otázkou prestiže. "Dnes může být neznalost o víně i hendikepem v určité společnosti," dodal Machovec.
V České republice roste také počet vinařských akcí. Organizátoři se snaží na dobré víno nalákat turisty a obchodníky. Roste zejména obliba gastronomických podniků. Vinařský fond je finančně podporuje. V letošním prvním termínu obdržel celkem 333 žádostí o podporu, což je o 11 procent více než loni. Loni ve dvou termínech o podporu žádalo 418 žadatelů.
Kromě jednotlivých akcí fond podporuje účast vinařů na zahraničních výstavách, financuje také náklady spojené s logem Vína z Moravy, Vína z Čech nebo podporu Svatomartinského vína. Do fondu platí stát, vinaři, obce, sponzoři i kraje. Z každého litru v ČR vyrobeného vína odvádí firmy 50 haléřů (pokud vyrobí více jak 1000 litrů ročně). Firmy platí také 350 korun z každého hektaru vinice (výjimkou jsou majitelé vinic do jednoho hektaru).
