PIVNÍ SOMELIÉR: Vícestupňový březňák. Co nás čeká na pípách o Velikonocích

Březňák je jantarové, spodně kvašené, vícestupňové pivo, někdy i s přídavkem nakuřovaného sladu. Jeho název je odvozen, jak ostatně sám napovídá, z měsíce března, který byl před nastupujícím teplým obdobím posledním možným měsícem k uvaření piva. V teplých měsících totiž docházelo k jeho znehodnocení. K výrobě březňáků se vždy používalo větší množství chmele než je standardní. Jeho vyšší stupňovitost napomáhala druhotnému kvašení a zabraňovala rozšíření kvasnicové nákazy.

U nás se dle první zmínky březňák vaří od roku 1471. V pozdějších dobách se toto pivo vařilo jako doplnění kapacity pivovaru pro nejslabší období a bylo určeno ke konzumaci v létě a na podzim, kdy pivovary nestíhaly vyrábět. V současnosti se pivo märzen vaří po celý rok, jenom v Německu si zachovalo svou tradici. Němci ho dle klasické receptury uvaří na jaře a nabízí na podzim. Takže u nás si ho můžete dát nyní a na podzim si na něj zajeďte do Německa.

K dobrému březňáku bych doporučil škvarkovou pomazánku, na plátky nakrájený pečený bůček s křenem a hořčicí, nebo křupavou kachnu s velikonoční nádivkou. Je to ostatně jarní pivo, k velikonočnímu pohoštění s přáteli tudíž jako dělané.

A ještě jedna zajímavost na závěr. U nás v Čechách je pivo typu březňák známé především díky pivovaru z Velkého Března. Všichni určitě znáte jeho tvář, kterým je už od roku 1906 přednosta železniční stanice pan Cibich. Říká se, že se tváří piva stal za doživotní rentu třicet piv týdně. To je myslím výhodný obchod.

Po deseti letech zemřel, ale tváří zůstal dál. Lépe řečeno, zůstal jí až do okupace roku 1938, kdy ho vystřídal mladík árijského vzhledu. Později se ukázalo, že manželka přednosty pocházela z významné pražské židovské rodiny a proto jeho tvář pivo zřejmě reprezentovat nesměla. Problém s Cibichem měli i komunisté, těm zase vadila podoba s Leninem. Bodrý pan Cibich se tudíž na etikety pivovaru vrátil až v roce 1989.