Podnikat na severu Čech je složitější, ale i tady lidé poznají kvalitu, říká majitel cukráren

Lidovky.cz: Jak se v gastronomii podniká na severu Čech?
Má to dvě strany - na jedné jste tu rychle vidět, pokud něco děláte jinak. A druhá strana? Fakt, že kupní síla je tu nízká. Ale sever Čech jde stále kupředu a jsem pyšný, že je mým domovem. Mám náš kraj rád. Neměnil bych a to pocházím z Mostu, který díky seriálu dostal punc zaostalého města. Ano, třídu Budovatelů máme, ale je to naší součástí. Na ní můžete najít Bistro Deli, které absolutně nezapadá do prostředí. Po prvních krocích každý host pochopí, že je jedno, jestli jste v Praze, Plzni, Brně nebo v Mostě. I tady na severu žijí fajn lidé, kteří milují gastronomii. Navíc tu máme krásnou přírodu, která je rok od roku krásnější. Ještě se na bydlení na severu budou stát fronty. 

Lidovky.cz: Vidíte rozdíly mezi tím, na co jsou zvyklí Pražáci a lidé ze severu Čech?
Naprosto. Lidé z Prahy, ať sám nerad tento termín používám, už mají v sobě jistý standard a i jejich vnímání ceny je jiné. Ale zase je náročnější je překvapit. Ústečtí možná nejsou tak bohatí, ale je naším cílem je neustále překvapovat, řekl bych, až šokovat. To je to, proč jsme tady.

Lidovky.cz: Když jste se rozhodl v gastronomii podnikat, nezrazovala vás od toho vaše rodina či přátelé?
Ano, zrazovali a zrazují mě dodnes. Samozřejmě úspěch i neúspěch přichází ve vlnách, podle toho i podpora. Ale já mám problém. Opravdu gastronomii obdivuji a naplňuje mě. Dělám od rána do noci každý den a jsem šťastný. Když padám na pusu, rodina a přátelé to vidí, vždy mě zabrzdí a donutí zvolnit a rozhlédnout se. Pohled na spokojené hosty mě nabije a oni to vědí.

Lidovky.cz: Připouštěl jste si, že možná neuspějete?
Ne. Nikdy. Ani teď. A nikdy více. Jít s pocitem neúspěchu do jakékoliv podnikání je špatná předzvěst. Prohra k podnikání bohužel občas patří, ale v našem případě ne. My jsme totiž srdcaři, kteří dělají práci s láskou a zapálením. Tento zápal udržuji už u stovky zaměstnanců. Ten vyhasnout jen tak nemůže.

Lidovky.cz: Začínal jste s jednou kavárnou v Chomutově, dneska máte několik dalších. Co u vás lidé nejvíce oceňují?
Že věci děláme jinak než ostatní, přinášíme nové trendy a samozřejmě ne vždy jsou na to naši zákazníci připraveni, ale takoví už jsme. Nejdeme s davem. My vyčníváme ne s úmyslem, ale z přesvědčení. Nepodřizujeme se kraji, ale našim vizím. Škatulkování nemám od malička rád.

Lidovky.cz: Kde vybíráte kvalitní cukráře a cukrářky?
Nevybírám, učím je. Profesionálové nejsou a nebudou. Musíme si je sami vyškolit z lidí s nadšením. Ono samotné chtění něco dělat je největším předpokladem. To poznáte na každém, kdo přijde na pohovor. Stačí pár hodin ve výrobně a máte jasno. Buď je to budoucí cukrář, nebo herec.

Lidovky.cz: Co je pro vás nejdůležitější, když vejdete do restaurace či kavárny?
Vůně a první dojem. Stejně to mám s domovem. Každý prostor má svou vůni. Tu neovlivníte parfémy. Vše dohromady pro mě tvoří důležitý vjem. Samozřejmě nikdy nesmím z kavárny, restaurace či bistra odcházet s pocitem nelibého odéru, který se mi line z kabátu. To je předzvěst, že už se tam nevrátím.

Lidovky.cz: Který zákusek mají hosté nejraději?
Nejraději Krtkův dort, ale to asi proto, že jsme hornický kraj. Trochu to zlehčuji. Hosté mě stále mile překvapují a vážím si jejich zpětných reakcí.

Lidovky.cz: Co děláte rád ve volném čase, když zrovna nepracujete?
Jsem milovník gastronomie, takže cestuji za jídlem a miluji svoje dva jezevčíky. To jsou totiž parťáci do nepohody, tedy když se nezaměří na domácí gauč.