Podle první dvojice, která ho vyzkoušela, maso nebylo špatné, ale ještě mu něco chybělo. Vědci vyrobili karbanátek po pěti letech výzkumu. Post věří, že maso z laboratoře jednou přispěje k řešení potravinových krizí i k boji proti změnám klimatu. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) přitom odhaduje, že do roku 2050 se celosvětová spotřeba masa zdvojnásobí.
"Aby karbanátek uspěl, musí vypadat a chutnat jako opravdový," je si vědom Post. Karbanátek, který byl vytvořen ze svalových buněk dvou krav, dnes ochutnali dva dobrovolníci. Podával se v podobě hamburgeru, ochucený vaječným práškem, šafránem a šťávou z červené řepy. Jako první připravené jídlo ochutnali potravinoví kritici Hanni Rützlerová a Josh Schonwald.
"Má to docela výraznou chuť. Je blízká masu, ale není to tak šťavnaté. Konzistence je perfektní, ale chybí mi sůl a pepř," zhodnotila Rakušanka Rützlerová. "Pro mě to je maso," zněl konečný verdikt.
"V puse se chová jako maso. Chybí mi tuk, ale obecně má člověk pocit, že jí hamburger," řekl Schonwald, i když i jemu chybělo lepší ochucení.
"Je to velmi dobrý začátek," pochvaloval si Post. Podle expertů je přitom chuť masa tím nejmenším problémem. Dala by se případně vylepšit tím, že se z některých kmenových buněk vypěstují tukové.
Svalové buňky v roztoku
Post a jeho kolegové vložili svalové buňky krávy do živného roztoku, aby se vytvořila svalová tkáň. Vznikla tak svalová vlákna, jichž bylo na 140gramový karbanátek potřeba zhruba 20.000. Projekt stál 250 000 eur (téměř 6,5 milionu korun).
Projekt podpořila také organizace na ochranu práv zvířat PETA. "Dokud existují lidé, kteří jsou ochotni zabít kuře, krávu nebo prase, aby měli jídlo, jsme všichni pro," řekla spoluzakladatelka organizace Ingrid Newkirková. "Místo, abychom miliony a miliardy (zvířat) zabíjeli, stačilo by k výrobě karbanátku nebo žebírka prostě naklonovat pár buněk," věří aktivistka. Podle agentury AP ale bude zřejmě trvat léta, než se takové karbanátky objeví na pultech obchodů.
