Když se ale podívám do okolních států, kde je hranice posunuta na jinou než nulovou hodnotu, myslím, že můžeme s jistotou říci, že tu je určitá souvislost s kvalitou vrcholné gastronomie.
Představme si situaci, že jsme doma, máme chuť na nějaký ten skvělý gastronomický zážitek, ale restauraci máme třeba dvacet kilometrů od domu. A nastane přemýšlení: „Když už přece půjdu do restaurace za zážitkem, nemohu si nechat ujít to potěšení ze spojení vína a jídla.“ A už musíme řešit čím pojedeme, kdo nás odveze domů případně kdo bude ten nešťastník, který se obětuje, a sklenku si k jídlu zkrátka nedá. A to je velká škoda. Já, jakožto veliký milovník a propagátor párování jídla s vínem, si neumím příliš představit skvělé jídlo bez výborného moku, který chuť jídla dotváří. A vrcholná gastronomie je právě o tom. O propojování smyslů a chutí. Jídlo a víno patří k sobě a je veliká škoda to zazdít jen kvůli tomu, že je u nás nulová tolerance k alkoholu v krvi.
Jan PunčochářJan Punčochář se vyučil se v hotelu Ambassador a hned po škole pracoval v několika vyhlášených pražských restauracích. Deset let byl šefkuchařem v restauraci Le terroir, nyní působí jako šéfkuchař v Grand Cru. |
U nás v Česku zatím lidé nejsou zvyklí na gastronomické zážitky. V lepším případě jde rodina do kina, do divadla, v tom horším do nákupních center, ale o jídle jako o zážitku příliš často nepřemýšlejí. A přitom třeba ve Francii je zcela běžné vyhradit si peníze a jednou za čas vzít rodinu, naložit ji do auta a nechat hýčkat své chuťové pohárky. Ale vezměte si – jít do restaurace, kde máte skvělého sommeliera, vinné portfolio z celého světa a vy budete pít vodu? Sklenka vína k jídlu, stačí deci, z vás rozhodně opilce neudělá, ale jídlo si s ní užijete lépe.
ZAHÁLKA: Víc prkének a maso neházet do koše. Sedm největších hříchů restaurací |
Sám mám hodně přátel, kteří kdyby nemuseli stále řešit auto, tak by si do dobré restaurace zašli častěji. Ano, mnoho lidí může namítnout, že je u nás opravdu velmi dobře propracovaný systém městské hromadné dopravy nebo lze využít služeb taxi, proč by to ale člověk dělal, když má vlastní auto a třeba po večeři ještě někam bude chtít zajet? A co třeba lidé mimopražští? Ti si nezaslouží okusit opravdu skvělou gastronomii? A když to vezmeme naopak – často se skvělá restaurace objeví i mimo Prahu, je tedy tento podnik odepsán?
Upřímně smekám před každou mimopražskou restaurací, jelikož ony určitě na párování vína s jídlem stavět nemohou. Musí mít zcela jiný gastronomický směr, který se bohužel momentálně neshoduje se světovými trendy moderních kuchyní, které se právě na párování zaměřují.
Jídlo pod palbouNová rubrika serveru Lidovky.cz. O své názory, zážitky a dojmy z gastronomie se se čtenáři podělí šéf Pražského kulinářského institutu Roman Vaněk, šéfkuchař restaurace Grand Cru Jan Punčochář, nejlepší český sommeliér Jakub Přibyl a a nově také šéfkuchař a spolumajitel nově otevřeného komplexu restaurací Mánes, člen Pražského kulinárního institutu a ambasador značky Tork pro lepší hygienu v restauracích Jaroslav Zahálka. |
