Pondělí 19. dubna 2021svátek má Rostislav 10 °C občasný déšť Předplatné LN

Diskuse k článku

PUNČOCHÁŘ: Šéfkuchař se vydal do školní jídelny, nedalo se to jíst

V poslední době se hodně rozebírají školní jídelny. Kvalita jídla, nutriční a výživové hodnoty a vůbec tak nějak vše kolem nich. I já mám se školní jídelnou své zkušenosti. Mnohým z nás školní jídelna znechutila několik jídel, ze kterých se nám dělá zle, jakmile někdo vysloví jen jejich název.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Bryndza 14.4.2015 20:48

dnešní děti jsou rozmazlené a neví že hlad je nejkepší kuchař

M. Raabová 13.4.2015 13:58

Pořád se tady píše, že doma mají nutričně to správné jídlo. Ne, jen to, na co jsou zvyklé. Sestřenice mi ukázala jídelníček chválený za vyvážené jídlo - no vidíte  a toto bych zase nejedla já. Samé italské , balkánské,  jakési čufty a k tomu cizrna, kukuřičné placky a podobné.  Ty děti to nejedí, protože se to doma nevaří a škola je to jíst určitě nenaučí. Vyrostla jsem na šk. jídelně a žádné jídlo se mi nezdálo tak katastrofální, abych z něho do stáří měla kopřivku.

Z. Lachman 8.4.2015 14:07

Když kradou politici tak proč ne kuchařky. Jídlo je dneska nejdražší položka domácnosti kde máte více strávníků.

P. Balcar 8.4.2015 6:09

Polotovary, mražené, předpřipravené, zakrývací chemie - to všechno něco stojí. Akorát je s tím trochu míň práce a výsledek je pochybný až nechutný.

Když dokáží ze surovin za cca 35Kč denně vařit soukromé restaurace hotovky (které z výsledné ceny musí zaplatit ještě mzdy, nájmy, etc.), jaktože to nezvládnou některé školní jídelny? Protože u nich strváníci nemohou svobodně hlasovat nohama! Restaurace vyvářející blafy nebude v poledne plná a její obrat půjde do kytek.

J. Šrámek 2.4.2015 9:34

Místo ztížností na ,,blafy" ze školních jídelen se ptejte(me),proč mají děti chodit na obědy ve škole?Jsem sice starší člověk,ale školu jsme vychodili bez obědů,stačily dva krajíce chleba.Stěžuje se na obezitu dětí,tak proč je ,,ládujeme" jídlem?Když se nasnídají,za tři hodiny nasvačí,tak ty dvě hodiny ještě vydrží domů na oběd!My se těm děckám,co obědvali ve škole posmívali a dělali si z nich legraci.

Z. Lachman 8.4.2015 14:13

Taky jsme na obědy nechodily a asi rodiče udělali dobře. Mě znechutily filé a rajskou tak že do dneska to nejím ale to bylo na vojně a to je jiná kapitola.

J. Jurax 10.4.2015 22:37

Hm ... jen málokteří rodiče pracují tak, aby byli řádově ve dvě hodiny odpoledne doma a měli už uvařený hodnotný a zdravý oběd. Ostatně menší děti nezřídka nejdou po škole domů, ale do školní družiny. Rodiče pracují - a to je nakonec ten lepší případ - horší je, když nepracují.

I. Peterka 1.4.2015 21:06

Na ZŠ mi krásně znechutili těstoviny a jednou jsem si z kuřat ve školní jídelně odnesl salmonelu (tenkrát s ní skončila slušná část strávníků). Ale je to opravdu škola od školy, takže určitě to není tak, že co školní jídelna, to špatné jídlo.

J. Holá 1.4.2015 16:42

Ono to není tak jednoduché. Bavila jsem se s vedoucí školní kuchyně a ta měla díky pravidlům, které musí dodržovat nejeden šedivý vlas a mnoho bezesných nocí. Moc si toho nepamatuji, ale uvedu několik příkladů. Jídlo se nesmí opakovat časněji než za měsíc, sladké jídlo může být jednou za měsíc, zákaz používání uzenin, k bezmasému jídlu nesmí být masová polévka. Jednou týdně luštěniny (co chcete dát k čočce, fazoly či hrachu, když ne uzeninu). Omezeno bylo používání i masa i příloh. Bylo toho víc, prostě horor. Na závěr jsem  musela konstatovat, že mě nenapadá žádný jídelníček, který by se do stanovených pravidel vtěsnal. Ani se nedivím, že dítě třeba po čočce se zelným salátem cestou domů navštíví nějaké rychlé občerstvení a naláduje se houskou s hamburgrem a majonézou.

V. Vávra 1.4.2015 20:13

Souhlasím s Vámi, že pravidla jsou složitá, ale pořád je základ v domácnosti. Když si maminka myslí, že čočka se dá jíst jen s párkem za 69,-Kč/kg, tak jde říct jen jedno: vemte si kuchařku a naučte se vařit. Pak zjistíte, že lze vařit zdravě a i levně. Každý si nakoupí dvacet zázračných kuchařek, doma je strčí do kredence na dno a jde usmažit řízek. Po té tvrdí, že jí zdravě, protože mu do salátu omylem spadly tři kulčky hrášku ... .

Když se chce, tak to jde, ale to by se muselo přemýšlet a učit se a ... a to se chce málo komu.

PS : do školní jídelny jsem přestal chodit v 1. třídě a mé děti tam taky nechodí - nedivím se jim, byl jsem se tam podívat ... .

J. Jurax 10.4.2015 22:45

No, k čočce lze i vejce sázené nebo natvrdo - nevím ovšem, jak často předpisy povolují vejce.  Nebo vyškvařená slanina - ale to pravidla nepovolují celkem určitě :-)

A když se chce, tak to jde - ale chce to ženu v domácnosti nebo s volnou pracovní dobou, aby na poledne uchystala chutný, zdravý a nutričně vyvážený teplý pokrm.  Nebo použitelnou babičku ...

S. Tomáš 1.4.2015 12:45

Kuchař je řemeslo jaka každé jiné. A který řemeslník pochválí práci jiného? Obyčejně pronese: "Který fušař to dělal"? A znalci života od novin o tom napíšou článek.

J. Novotný 1.4.2015 12:24

Problém je v tom, za jaké peníz se musí jídlo uvařit. Když mistr Punčochář prodá fleky za 100,-Kč, tak je to jiná, než když ve školní jídelně jsou za 30,-Kč. A kdyby rodiče měli doplácet více, to bylo řevu. Kvalita je úměrná ceně. A Punčochář ať raději mlčí.

K. Jež 1.4.2015 12:43

Tak u nás děcka platí něco kolem 27 Kč a v téže jídelně důchodci do nosičů 70. Ono to jídlo pro děcka někdo dotuje. Takže za těch 30 Kč určitě nevaří. Jsou ale jistě rozdíly v jednotlivých kuchyních podle kvality personálu. Jak dokáže jídelníček sestavit ( aby to děcka vůbec jedla) a na jaké úrovni ho také zrealizovat. Je rozdíl vzít hovězí harfy, udělat vývar a z něho s čerstvou zeleninou polévku. Harfy obrat a z obraného masa udělat např. karbanátky s kaší z brambor, nebo masové koule s rajskou a celozrnnou rýží. Nebo vzít kýbl z makra s vývarem v prášku, do něho mrsknout mraženou zeleninu, na karbanátky semlet cokoliv, nebo koupit mleté cokoliv a k nim udělat kaši z prášku. A o tom to je.

P. Balcar 8.4.2015 5:57

Právě. Ono těch 35Kč nad kterými ředitelé a vedoucí jídelen brečí, že z toho nic jiného udělat nejde, jsou ve školní jídelně peníze pouze na nákup surovin. Platy zaměstnanců, nájem kuchyně a energie se platí z jiné kapitoly. Restaurace podávající na polední meníčka hotovky za 80Kč se nákladově vlezou do okolo 50Kč se vším. Takže ne že to nejde! A chemické polotovary, kterými si ulehčují práci školní jídelny rozhodně taky nejsou zadarmo!

V. Grycz 1.4.2015 11:41

Nemá potuchy za jakou mzdu tam dělají.

O. Uživatel 1.4.2015 12:18

Uživatel požádal o vymazání
J. Stejskal 1.4.2015 18:49

Ano, jejich práce se nedá penězi zaplatit. Proto ředí masox vodou.

J. Václav 1.4.2015 11:31

Problém je hlavně ten, že se ve školních vyvařovnách od jakživa kradlo.

K. Jež 1.4.2015 11:50

Jasně, všechno souvisí se vším. Netočí se peníze. Stát si bere moc na daních. Když je nízká mzda, lidi zkouší co mohou. Dneska už to ale asi tak jednoduché nebude s tím kradením. Tedy takto v malém :)

O. Uživatel 1.4.2015 12:19

Uživatel požádal o vymazání
K. Jež 1.4.2015 14:03

Nenízká je taková, která nezpůsobuje tzv. zaměstnaneckou chudobu. Chudoba je přesně definovaný pojem. Pokud pracující člověk nemá příjem dostatečný na to, aby uspokojil (byť levné) bydlení a náklady s tím související, stravu a ošacení, pak se dostává do oné zaměstnanecké chudoby. To, že nevydělá například na své potřeby (neřesti a koníčky) způsobuje úpadek hospod, a odvětví na uspokojování takových potřeb napojených.

J. Novotný 1.4.2015 12:25

Jak dlouho makáš ve školní jídelně?

I. Procházková 1.4.2015 12:30

Kradlo se a to hodně. V 50. letech, kdy jsem chodila do školní jídelny, to byla ještě relativně pohoda (kuchařky měly dovoleno vzít si domů do kastrůlku jednu porci jídla). Vařily dobře a to i přesto, že byla bída o suroviny. Děti tenkrát nebyly zmlsané, po válce jsme prostě snědli všechno, nebylo na výběr, jídla bylo málo a jak se říká - hlad je nejlepší kuchař. V 80. a 90. letech jsem pracovala na základní škole a jen zírala, jak kuchařky vláčí domů plné tašky nejen toho, co uvařily, ale hlavně suroviny! Mouku, olej, cukr, máslo, mléko, mléčné výrobky, vejce, maso, uzeniny, sýry, těstoviny, brambory... A dokonce se s tím všude chlubily - tvrdily, že v krámě nakupují jen pivo a kafe, ostatní mají ze školní jídelny. Netuším, jak to vypadá dneska, ale o moc lepší to asi nebude. Pak má to školní stravování k něčemu vypadat...

K. Jež 1.4.2015 10:39

Problém je v tom, že naprostá většina děcek je z domova zvyklá na špagety s kečupem a šitpárkem, hranolky, smažené šitcokoliv za pár kaček z řetězců a k tomu za 6 korun 2 litrové šitsodovky. K tomu šitsladkosti. No a v jídelnách podle úrovně vedení se snaží skloubit nějaké normy pro lidské jídlo s tím aby to ta děcka vůbec akceptovala. No a vychází z toho mnohdy šílenosti.

R. Gramblička 1.4.2015 10:34

Ono to bude do značné míry i rozmazleným jazýčkem dětí. Když si vzpomenu na své dětství, pořád jsem na něčím ohrnoval nos a spousta jídel mi nechutnala. Dnes je mi 30 a sním téměř cokoliv (kromě celeru a granadíru)

D. Stirský 1.4.2015 10:12

Myslím, že je to taková móda celebrit. Ty nám v různých talk-show často sdělují, že 1. Vůbec neumí matematiku a jsou na ni blbí. 2. Jejich nejhroznějším zážitkem z dětství byla školní jídelna, UHO omáčka a učitelky, které je nutily dojídat. A obecenstvo nadšeně přikvikuje. Já jen vím, že školní jídelny nejsou v jiných i vyspělých zemích zdaleka samozřejmé (švargr západní Němec mně vyprávěl, že on jako děcko si nosil jídlo z domova, protože jídelna vůbec nebyla). A pak to, co tak často doporučují různí odborníci, je možná zdravé, ale děckám to většinou nechutná. Já také, coby špunt, tvrdil, že ve ŠJ vaří blafy. Ale dnes, s odstupem času, musím přiznat, že to zase taková hrůza nebyla a že jsem docela rád, když mně někdo jídlo uvaří a strčí až pod nos, byť to třeba pokaždé není to, co mám rád.

K. Jež 1.4.2015 9:24

Jídlo z vývařoven je nejedlé.

J. Jurax 10.4.2015 22:50

Možná. Ale poživatelné bývá téměř vždy. Záleží jak velký máte hlad.

P. Manda 1.4.2015 8:09

Majitel BMW řady šest si vyzkoušel Fabii 1,2 htp : Nedá se stím jezdit !!!!!!


Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Kristina Soukupová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

Otevřeme školy, vše ostatní počká, říká ministr zdravotnictví Arenberger

Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (16. dubna 2021) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po týdnu ve funkci poodhaluje další vývoj boje s pandemií, prioritou zůstává...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

ekonom Tomáš Havránek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...