Kopírovat přírodu a její přirozený koloběh, to je také stáhnout se v zimě do ústraní, zalézt pod deku nebo ke kamnům s teplým čajem v ruce a snažit se toto období nějak „přežít“. S jarem pak přijde přirozená chuť k očistě těla a nastartování organismu.
„Pokud se cítíme vyčerpaní, zkusme v první řadě půst od informací, sociálních sítí a telefonování. Blahodárný a zaručeně nerizikový je půst od všech průmyslově zpracovaných potravin. Nebo můžeme vynechat bílou pšeničnou mouku a cukr, případně uzeniny, kávu a čaj,“ vypočítává Hanka Zemanová, autorka Biokuchařky a nově také knihy Rytmus roku.
Dopad půstu na mozek? Po 72 hodinách se začínají generovat nové imunitní buňky |
Cílem půstu totiž není ani tak populární „detox“ organismu, ale také cvičení vůle. Pokud se mu tedy chceme vystavit, vybírat bychom měli i podle toho, čeho se s obtížemi dokážeme vzdát, a přitom je to postradatelné, zbytečné nebo překážející.
Naši předci přitom takovou možnost zpravidla neměli, předvelikonoční půst, byť motivovaný křesťanskou vírou, byl, co se jídla týká, do velké míry přirozený: zásoby potravin se po dlouhé zimě tenčily a vařilo se hlavně z toho, co ve spíži a sklepě zbývalo: různé kaše a polévky, dojídala se poslední uskladněná zelenina, luštěniny, kysané zelí, brambory anebo ovoce, často už jen sušené.
Jídelníček často nebyl striktně vegetariánský ve smyslu, jak jej vnímáme dnes, k přípravě se běžně používalo sádlo; maso v něm ale až na výjimky chybělo.
Naopak typická byla jídla z naklíčených surovin – hlavně pučálka, „napučený hrách“ opečený na troše tuku dokřupava, nebo mu podobné obilné pražmo. Pokud počasí přálo, zdobily se pokrmy prvními zelenými lístky.
Pro inspiraci přinášíme známé i pozapomenuté recepty právě pro toto období.
