Lidovky.cz: Gastronomie momentálně kvůli covidu-19 utrpěla velkou ránu. Existuje podle vás recept, který ji zase pomůže postavit se na nohy? Jak dlouho myslíte, že to bude trvat?
Ekonomika a gastronomie jsou spojené nádoby. Věřím, že jakmile se bude zlepšovat ekonomika a vrátí se zpět turismus, bude to dobré. Co je podle mě ale zcela klíčové, je uvedení spolehlivé vakcíny a léčby do každodenního života.
Lidovky.cz: Co byste vzkázal majitelům restaurací a kaváren, kteří momentálně dost balancují nad propastí?
Řízený konkurz a likvidace je o moc lepší než divoký bankrot.
Lidovky.cz: Jaké byly vaše první pocity, když jste se dozvěděl, že restaurace budou zavřené - a pravděpodobně na dlouho?
Vztek, beznaděj, bezmoc. Dá se to jen těžko popsat, navíc ta skutečnost, že se to rozhodlo přes noc. Nic příjemného to skutečně nebylo.
Lidovky.cz: Na co byste raději zapomenul?
Na myšlenku, že za tohle všechno někdo může a že se tomu zřejmě dalo s celkem přiměřeným úsilím vyhnout. Stačil zdravý rozum, obezřetnost a schopnost rozlišit věci podstatné a důležité od balastu všedních dní. I na to, že si za to můžeme sami svojí lehkomyslností, blahosklonností, korektností a já nevím čím vším ještě.
  |
Lidovky.cz: Jsou podle vás Češi v porovnání se světem požitkáři, kteří si rádi vyrazí za dobrým jídlem a pitím?
Myslím si, že úplně ne, ale nevím o tom dost, abych se mohl relevantně vyjádřit. Řekl bych, že se to liší případ od případu.
Lidovky.cz: Co si myslíte o české gastronomii?
Jsem přesvědčen, že jsme v restauracích prošli velice bouřlivým vývojem, který zvedl celkovou úroveň na slušný standard.
Nejlepší šéfkuchaři se spojili a vaří hasičům i záchranářům. Chtěl jsem nějak pomoci, říká Punčochář |
Lidovky.cz: Připravujete novou knihu. Mohl byste prozradit, o čem bude?
Kniha bude o velice snadných a dostupných receptech pro každý den. Zaměřili jsme se na omezení plýtvání potravinami a dobrou ekonomiku vaření. Kladli jsme důraz především na zužitkování již uvařených jídel a přetvořili jsme je na něco jiného, neméně atraktivního. Kniha má název „Super jednoduše“, protože zahrnuje skvělá jídla a jednoduché postupy.
Zdeněk PohlreichV roce 1986 emigroval do Nizozemí, po roce odjel do australského Adelaide, kde začínal jako sous chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu do Česka vedl kuchyně v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. Posléze otevřel vlastní podniky: Café Imperial a Divinis, později stál u zrodu japonsky zaměřeného podniku Yamato na pražských Vinohradech a také restaurace TriBeCa ve švýcarském městečku Romanshorn. Poslední dva jmenované projekty opustil a loni otevřel bistro Next Door. Pohlreich je nejviditelnějším českým šéfkuchařem. Populární jsou také jeho kuchařské knihy. Zdeněk Pohlreich má syna Jana a v roce 2011 se podruhé oženil. |
Lidovky.cz: V populárním seriálu Simpsonovi jste v jednom díle nadaboval postavu světoznámého kuchaře Gordana Ramsaye. Jak jste si dabování užíval? Patří Gordan Ramsaye mezi vaše oblíbence?
Gordon Ramsay je světová superstar první velikosti, dolarový multimilionář, veleúspěšný podnikatel, prostě hvězda. Na kluka z Glasgow s ukopnutým kolenem to rozhodně není špatná kariéra, řekl bych. Upřímně bych se ale dabingem živit nechtěl. Nerad bych dabéry urazil, chápu, že je to živobytí, ale já osobně si myslím, že by České republice a výuce angličtiny u nás prospělo jeho postupné omezení. Jako je to například ve Švédsku či Holandsku, kde děti vyrůstají s angličtinou jako s přirozeným druhým jazykem.
Lidovky.cz: Žil jste v Austrálii. Místní jsou vyhlášení pohodáři, mnohdy až moc… Projevilo se to také během práce? Na co nejraději vzpomínáte? Mají Australané také svoje specifické pokrmy?
Už je to dávno, jsem zpátky přes 25 let. Když porovnám rozvoj Austrálie a nás za stejný časový úsek, je mi všelijak. Stále si myslím, že je Austrálie nejlepší místo k životu pro schopné a pracovité lidi. Skvělé počasí, výborný lifestyle, jídlo a víno.
Lidovky.cz: Ví se o vás, že jste také velkým milovníkem Japonska a tamní kultury? V čem je vám tak blízká? Co vás na ní fascinuje?
Japonsko je prostě úplně jiné než to, co známe. Jejich kultura je precizní, promyšlená do nejmenšího detailu. Je to národ, který se sebou opravdu udělal neskutečně moc a přesto si udržel své základní hodnoty a tradice. A jejich jídlo i jeho společenská důležitost jsou fascinující.
Lidovky.cz: Vaříte rád také doma, za zavřenými dveřmi? Nebo o vás platí, že “kovářova kobyla chodí bosa”?
Pokud mám čas, vařím rád a často, takže to pořekadlo u nás tak moc neplatí.
Lidovky.cz: Jste velmi vytížený člověk. Jak nejraději relaxujete?
Mám rád auta. Moje spojení se značkou Lexus mě neskutečně těší a jsem na něj doopravdy pyšný. Pošilhávám po novém typu Lexusu LC 500, to je sen. Byl jsem na představení nové verze Convertible, to je vrchol!
