Je tu všechno, na co si vzpomenete. Hutný silný ramen, poctivý burger, skvělé ostravské hranolky, bohaté mexické tortilly, ale i vychlazené čepované pivo nebo nejrůznější barevné drinky. Řeč je o andělském Manifesto marketu, který pod jednou střechou (a v létě pod jedním nebem) spojuje chutě celého světa. Nebo jinak: místní podniky, které se nebojí světové kuchyně. A mimoto se snaží proměňovat místa a jejich okolí k lepšímu.
Totéž má tento rok v plánu podniknout v Berlíně, konkrétně v nově vznikajícím projektu kanadsko-americké developerské společnosti Brookerfield Properties, jež se rozhodla vrátit šarm celé čtvrti poblíž Postupimského náměstí (Potsdamer Platz). „Není to velká věc jen v českém, ale i v evropském kontextu. Chystáme se tam otevřít největší foby od hall na území kontinentální Evropy (největší je v Moskvě),“ říká mi majitel Manifesta Martin Barry.
Jeho gastro-společenský koncept se na pražské scéně objevil v roce 2018 s otevřením pobočky na pražské Florenci. Ta ale byla kvůli rozsáhlé výstavbě v okolí Masarykova nádraží přesunuta a chystá se uhnízdit na novém místě. Berlínské Manifesto v objektu od hvězdného architekta Richarda Rogerse, na kterém v současné chvíli tým Martina Barryho pracuje, by mělo na místě vydržet minimálně patnáct let. Na tak dlouho totiž podepsal Martin Barry smlouvu.
„Co bylo nejtěžší? Asi přesvědčit developera, že zvládneme všechno udělat in-house,“ říká otevřeně majitel Manifesta a dodává, že architektonické plány a návrhy jednotlivých restaurací, kterých bude v berlínské odnoži skoro dvakrát tolik co v té andělské, vznikají v Praze. Za výslednou podobu je odpovědná lisabonská architektka Sara Raquel Gomes, která se podílela i na pobočce na Andělu, jinak z dílny studia Chybík + Krištof. V týmu Manifesta najdeme i designéry osvětlení, technology a také konstruktéry. „Je vtipné, že na počátku pandemie jsme měli v týmu kolem dvacet lidí, v září minulého roku to už bylo přes sto,“ říká Martin Barry k zahraniční expanzi.
Pandemie přitom nebyla ani pro Manifesto dobou klidu. Majitel konceptu a také zakladatel neziskové organizace reSITE, jež v Praze či Lisabonu pořádala debaty a konference o architektuře, urbánním prostředí a veřejném prostoru, na ni vzpomíná jako na jízdu na horské dráze. Jeden měsíc se Manifestu vedlo dobře, další v prostorné pobočce na Florenci chyběli lidé. I proto spustilo Manifesto rozvoz, a udrželo tak v chodu nejen sebe, ale i desítky nezávislých restauratérů.
Když totiž lidé nechodili ven, byl to jediný způsob, jak myšlenky projektu dostat k nim. O to, když alespoň na chvíli pomineme zřetelnou byznysovou stránku věci, totiž majiteli jde. Martin Barry se snaží nejen vytvořit prosperující firmu, ale také značku, která je symbolem posunu, symbolem toho, že Praha (ale i další světová města) chtějí, aby se v nich jejich obyvatelům žilo co nejlépe. A hlavně: aby se v nich skutečně žilo.
Z vlastní zkušenosti
„Skoro celý život jsem byl architekt a snažil jsem se navrhovat místa, kde se lidé cítili dobře a měli lepší život. Pak jsem založil organizaci reSITE, kde jsme o tom mluvili. A teď to konečně dělám, i když je to samozřejmě i komerční aktivita,“ vysvětluje Martin Barry, v čem vidí největší přidanou hodnotu své práce.
Tou je tedy nejen široká nabídka kvalitního i dostupného jídla, ale právě zkrášlování dříve zašlých a zanedbaných míst. Například tam, kde dnes stojí Manifesto Anděl, byla pochybná tržnice a neudržované parkoviště. „V průběhu těch let, co tohle všechno děláme, bylo pár momentů, kdy jsem byl opravdu pyšný,“ svěřuje se Martin Barry.
„Naposledy to bylo těsně po otevření andělské pobočky. Přišel sem jeden starší manželský pár, mohlo jim být tak kolem 70 let, objednali si velkou sklenici mexické frozen margarity a pěkně ji spolu vypili,“ vzpomíná Martin Barry s úsměvem. Sám se ostatně snaží o to, aby místa, která se svým početným týmem tvoří, nebyla příliš „fancy“, a aby tak byla otevřena všem, kdo v nich budou chtít trávit čas – třeba právě i lidem ze starší generace.
Model, který se osvědčil nejen na Andělu, ale i v pobočkách na Florenci a poblíž Národního domu na Smíchově, chce Martin Barry šířit po světě. A ambice má velké. Kromě Berlína, který je z pohledu jeho byznysu v cílové rovince, má ještě rozjednaná další tři místa u německých sousedů. Ve hře je ale také Belgie, Itálie, Francie a později i Spojené státy, kde už má Manifesto vyhlídnuté dva pozemky, nebo Asie. Konkrétně do Asie by chtěl majitel expandovat i proto, že tam má díky manželce a zásadní partnerce v podnikání Hollie Lin, rodačce z Tchaj-peje, potřebné kontakty.
Ani Češi prý ale neostrouhají. Jedna pobočka by měla vzniknout v centru Prahy, dalším vyhlídnutým místem je stále neopravená budova Staroměstské tržnice. Její finální podoba a využití sice zatím nejsou jasné, Martin Barry má ale v plánu hlásit se razantně o slovo. „Myslím, že jsme dokázali, že bychom se o to místo mohli skvěle postarat,“ říká s odkazem na poslední tři roky fungování. Všechno ale má svůj čas. Napřed Berlín, potom další německé pobočky a mezitím zmiňovaná Praha. „Celá expanze je tak rychlá, že si někdy musím připomínat, abychom trochu zpomalili. I když se to nezdá, jsme pořád relativně mladá firma,“ uzavírá Martin Barry.