Syrovinky se pro svoji specifickou chuť a vůni nehodí pro běžné kuchyňské použití (smaženice, omáčky, směsi). Nejčastěji se konzumují opečené na plotně, pokapané sádlem, nebo jen nasucho napíchnuté na klacku a pečené na ohni, dnes se často i grilují.
Syrovinky nikdy neodřezáváme, ale plodnici vykroutíme celou, odříznutím bychom přišli o mléko, které nese chuť a vůni. Syrovinky skoro nikdy nebývají červivé (na rozdíl od jiných ryzců, třeba ryzce smrkového). Rostou nehojně od konce června do září, ve všech typech lesa, často v menších skupinkách. Je to jedna z mála hub, která snáší i suché počasí a často bývá zasucha jediným úlovkem z lesa.
Má mnoho lidových krajových názvů a kdysi patřila k velmi oblíbeným druhům, kdy nahradila maso; říká se jí kravička, mlíčňák, syrůvka, pančavka, štědrovka, syruběnka atd. Když budete mít štěstí a najdete syrovinky, zkuste z nich tatarský biftek.
Tatarský biftek ze syrovinek
Posup: Syrovinky umeleme na masovém strojku. K umletým syrovinkám přidáme najemno nakrájenou cibuli, žloutek, osolíme a opepříme. Podle chuti okořeníme worcestrem, sójovou omáčkou, případně kečupem, přidáme nasekanou pažitku či petrželku. Směs promícháme a necháme vychladit. Mažeme na topinky potřené česnekem. |
