Křepelka japonská pochází z jihovýchodní Asie, Japonska a Indočíny. Ve velkém začala cestovat až po první světové válce. V Evropě se zabydlela ve 40. letech minulého století, v Československu se křepelky objevily po druhé světové válce, ale ve velkém se začaly chovat až v 80. letech. Dnes v Česku funguje několik křepelčích farem. Chov není jednoduchý jako u ostatní drůbeže, křepelky potřebují stabilní prostředí, teplotu přes 18 °C bez průvanu, avšak s čerstvým vzduchem, dostatek prostoru a vyvážené krmivo. Pak prospívají a snáší vejce – až 320 ročně.
MAREK ŠÁDAŠéfkuchař restaurace Mlýnec Marek Šáda přijal před půl rokem novou výzvu - a stal se současně šéfkuchařem v sesterském podniku společnosti Zátiší Group restauraci Bellevue. Marek Šáda se věnuje gastronomii přes 15 let, zkušenosti sbíral v renomovaných tuzemských i zahraničních podnicích. V New Yorku otevíral restauraci jako Head Chef, v San Franciscu absolvoval kurzy vaření se zaměřením na přípravu ryb a mořských plodů na renomovaném kulinářském institutu CIA (The Culinary Institute of America). Před návratem do Čech pracoval ještě v restauraci Acmé v New Yorku pod vedením Madse Refslunda, spoluzakladatele světově proslulé restaurace NOMA v Kodani. |
Použití v kuchyni
Postupem doby se vyšlechtily dva typy křepelek – nosný, který snáší vejce, a masný, který se ve stáří 42 dnů poráží. Oproti kuřeti se vykrmí do průměrné váhy 270 g a má tak jemné, delikátní maso. Křepelky se pro svou drobnost zpravidla pečou vcelku, nadívají se, nebo se podávají jen stehýnka a prsa s křupavou kůrkou se silnou masovou omáčkou nebo zeleninou. Vejce často zdobí listový salát nebo tatarák, elegantně působí i v polévce. Většinu z jejich váhy 11–15 g tvoří žloutek, který v decentním bílém okraji přímo září. Často se přidává i do smoothie.
Zdraví pod skořápkou
Asiaté a čínská medicína nedá na křepelčí vejce dopustit. Oproti slepičím vejcím obsahují dvojnásobek vitaminů, vysoký podíl draslíku, železa a fosforu, esenciální aminokyseliny a velké množství lecitinu, který snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Jsou také bohatým zdrojem omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Prospívají vývoji mozku, svalstva a tkání, zvyšují potenci, harmonizují krevní oběh i látkovou výměnu. Chutnají jako slepičí vejce, ale vykazují příznivější účinky na lidský organismus a nezpůsobují potravinové alergie. Tvrdší skořápka snižuje riziko nákazy salmonelou, i přesto vybírejte vejce z prověřených zdrojů. Koupíte je po celý rok přímo na farmě nebo v obchodě s potravinami.
Prvenství nejmenších vajec v přírodě drží kalypta nejmenší, vzácný druh kolibříka, který klade vejce o váze 0,375 g, zároveň je však největší v poměru k jeho tělu – tvoří až 25 % hmotnosti samičky.
