„Jedná se o manuální práci, která je občas i fyzicky náročná. Dalším odrazujícím faktorem může být časová náročnost během sezóny. Na dovolenou se tak včelař často dostane až v půlce září nebo může na zimní dovolenou a to ne každému vyhovuje. Asi ani nejsou v módě fotky se včelami na Instagramu,“ usmívá se Jiří Bartoš.
Lidovky.cz: Medovina byla váš koníček, vyráběl jste si jí pro radost, dnes máte vlastní včelstva a medovinu vyrábíte pro ostatní. Jak se to stalo?
Postupně jsem začal včelstva rozšiřovat a se zvyšujícím se množstvím medu začala stoupat i produkce medoviny. Asi je to vše tím, že jsem práci se včelami propadl a pak už to bylo jednoduché. Pracovat s živou hmotou, ať již to jsou kvasinky nebo i včelky je povznášející. Člověk je v přírodě, vidí jak se včely činí pro své společenstvo, jak společenstvo prosperuje. Vidí, jak se ze sladkého roztoku rodí alkohol, vidí ten život, který je za vším. Taková práce je pak radostí a člověka vnitřně naplňuje.
V Česku včelaříme blbě, medaři plní úly chemií, píše pronásledovaný včelař |
Lidovky.cz: Za staročeský nápoj jste získal dokonce cenu v mezinárodní soutěži. Od koho máte recept, který na výrobu používáte?
Všechny recepty si vymýšlím sám. Došel jsem k nim postupnými pokusy a ne vždy se všechny podařily. Ale tak je to vždy, když člověk začíná od nuly. U nás v rodině nikdo nevčelařil, nevyráběl medovinu, ani víno. V tomto směru jsem vstupoval na neprobádané území.
Lidovky.cz: Je jednoduché stát se včelařem?
Jednoduché to je, bohužel ne levné. Člověk ke včelaření potřebuje spoustu vybavení a to dnes není levné. Samozřejmě pro začínající včelaře existují dotace, ale vzhledem k důležitosti včel v krajině nejsou nikterak významné. Upřímně řečeno, jde to i bez dotací.
Lidovky.cz: Kolik času včelám věnujete, aby se měly dobře? A lze je nějak ochránit před nepříznivým počasím?
V sezoně od dubna do srpna je to častější, tedy asi tak jednou týdně. Vždy je to odvislé i od počasí, aktuální situace co kvete i nálady ve včelstvu. V tomto období se snažíme předcházet rojení včel a když už k tomu dojde, roj pokud možno odchytáváme. Mimo sezonu už potom včely tolik pozornosti nevyžadují, ale je potřeba se na stanovišti občas zastavit, zkontrolovat jej a promyslet si další činnost, co je nutné vykonat. V průběhu roku je důležité včely preventivně léčit, hlavně proti množené roztoče varroa destructor. Jinak před počasím je není nutné chránit, původem jsou lesním tvorem a s různorodostí si poradí.
  |
Lidovky.cz: Čím je například krmíte v zimě?
V zimě je nekrmím ničím. Včely si musí už před zimou nadělat zásoby a v tom jim samozřejmě pomáháme. Po poslední snůšce, tedy v průběhu srpna jim začínáme dodávat cukerný roztok. Z něj si včelky nadělají zásoby energie na zimu. V zimě pak již jen odebíráme vzorky pro veterinární vyšetření stavu včelstev.
Lidovky.cz: Lidé se dopouštějí čím dál tím větším prohřeškům proti přírodě: „čištění“ lesů, mizející keře, a tak dále. Myslíte, že by měla existovat nějaká osvěta a neplánujete něco takového?
Osvěta není snadná, dokud budou lidé koukat jen na výdělek. Majitel půdy hledí na co nejvyšší zisk a do půdy zapomíná vracet a jen z ní bere. Často je nejvýhodnějším zužitkováním půdu zastavět. Myslím, že ze všeho nejdřív je důležité se zamyslet, jestli zastavíme všechna pole, potom lesy.... A nakonec umřeme hlady. Nebo jestli pole ponecháme, ale budeme je jen drancovat jednotvárnou obměnou několika plodin a našim dětem či vnoučatům zbude písčitá či jílovitá poušť. V prvé řadě je potřeba si uvědomit, že ne vždy je nutné hledat nejvyšší zisk a pak můžeme začít s osvětou. Samozřejmě osvětu se snažím šířit nenásilnou formou. Je však potřeba začít od zákonů a vyhlášek, nad tím se musí v prvé řadě zamyslet politici. Tam však nemířím.
Každý druhý med je nekvalitní, jak jej vybírat? |
Lidovky.cz: V Česku je včelařů poměrně hodně, ale věkový průměr je vysoký, ačkoli se včelaření opět dostává do módy, mladí lidé u něj dlouho nevydrží. V čem je to tak náročné?
Jedná se o manuální práci, která je občas i fyzicky náročná. Dalším odrazujícím faktorem může být časová náročnost během sezony. Na dovolenou se tak včelař často dostane až v půlce září nebo může na zimní dovolenou a to ne každému vyhovuje. Asi ani nejsou v módě fotky se včelami na Instagramu.
Lidovky.cz: Kolik ročně vytočíte medu? A jaký byl letos pro med rok?
Ročně vytočím okolo tuny medu, je to hodně závislé na počasí. Pokud mohu mluvit za region, ve kterém včelařím, na letošní snůšce se podepíše prvotní sucho následované nepříznivým počasím v době kvetení řepky. Nyní je však teplo, občas zaprší a dovoluji si tak odhadnou, že výnosy květového medu budou alespoň průměrné. Pokud podobné počasí vydrží do léta, mohl by být dobrý rok i na medovicový med, ale to předbíháme. Vždy sezonu hodnotím až když je med v nádobách. Do té doby jsou vše ostatní odhady nebo dohady.
Jiří Bartoš
|
Lidovky.cz: Prodáváte pouze medovinu nebo i med?
Med prodávám zatím pouze ze dvora. Upřímně jsem nyní v rozvojové situaci, kdy otáčím každou korunu, abych ji účelně investoval. Část svého medu spotřebuji na výrobu medoviny a k tomu ještě přidávám vykoupený med. Později si snad budu moct investovat větší částky do skladových zásob medu a pak začnu uvažovat i o tom, že bych i medu prodával více. Mohu říci, že med, který vykupuji od včelařů, je opravdu lahodný a rád bych jej zprostředkoval i dalším zákazníkům.
Lidovky.cz: Med, který vídám v supermarketech, je často tekutý, a podle mého názoru také pajcovaný. Jak laik pozná „čistý“ med?
Med je drahá surovina a náhražky jsou levné, což vede k jeho falšování. Určitě nešlápnete vedle, pokud med koupíte přímo od včelaře. Tam budete mít jistotu. Navíc takovýto prodávající vám jistě zodpoví všechny dotazy. Čistý med se pozná tak, že dříve či později krystalizuje, tedy cukernatí. Jak se v medu tvoří krystalové struktury zhoustne. Výjimkou jsou některé jednodruhové medy, kupříkladu akátový med téměř necukernatí, podobně je na tom med pohankový. Akátový med poznáme tak, že má velmi světlou barvu s nádechem do zelena a je průhledný. Naopak pohankový med je velmi tmavý, chuťově výrazný, což často zákazníkovi může vadit, proto se míchá s jinými květovými medy. Z mého pohledu jsou nejchutnější směsné květové medy, jejich chuť je komplexnější, když zavřete oči, vidíte za nimi celou louku a kousek lesa, kam včely létaly. Hůře krystalizuje i medovicový med. Pro zvídavé doporučuji si koupit tekutý med ze supermarketu, medové aroma a med od včelaře. Pak si budete moct udělat představu, co jak chutná a nemůžete se později splést.
Lidovky.cz: Jak se vyrábí medovina? A co vše do ní patří?
Medovina se vyrábí tak, že rozředíme med do vody v určitém poměru, přidáme vhodné kvasné kultury a případně koření nebo bylinky. Poté necháme kvasit, po dokvašení filtrujeme, necháme zrát, lahvujeme, pijeme... Je to jednoduché stejně jako výroba vína (alespoň teoreticky, ve skutečnosti jako u všeho je třeba získat trochu praxe). Do medoviny patří med, voda, kvasinky, může tam být různé koření nebo bylinky. Při přidávání koření či bylin vždy dbáme na to, aby nebyla upozaděna chuť medu. Ta by měla být patrná, vždyť je to medovina. Nejsem příznivcem doslazování medoviny cukrem nebo karamelem, vůbec se nebavme o dolihování medoviny, to patří do světa likérů. Různá aromata a to ať přírodní nebo umělá také nevyhledávám. Vystačím si jen s bylinkami a kořením, případně ovocem. Mandlovou medovinu u mě nehledejte.
