Čtyřnozí mazlíci nás doprovázejí doslova na každém kroku, restaurace nevyjímaje.
A jak je to vlastně se psy v restauracích? Předpis zní jasně: Pes se může pohybovat pouze v odbytové části podniku, do kuchyně a zázemí nesmí žádné zvíře. Žádná další upřesnění legislativa neřeší.
Rozhodnutí zda psi do restaurace smí je tedy vždy výhradně na provozovateli. A jak už to bývá, přítomnost psů v restauracích má své příznivce i odpůrce.
Zatímco si jejich majitelé a zastánci nedokážou nedělní oběd bez svého čtyřnohého přítele vůbec představit, na straně druhé je velká skupina hostů, kteří jsou spíše proti a přítomnost psů v restauracích jim vadí.
V Ambiente jsme k čtyřnohým mazlíčkům přívětiví. Téměř ve všech našich restauracích jsou vítáni, máme pro ně misky na vodu a dostává se jim vřelé pozornosti. Z některých se dokonce stali opravdoví štamgasti. Často si vzpomenu na Kubu, „pravidelného návštěvníka“ Kuželky, s jakou chutí vylízal svoji misku plnou dvanáctistupňového mlíka do poslední kapky...
Někteří hosté jsou ale na přítomnost psů v restauraci velmi citliví. I přesto, že zodpovědnost za psa má jeho majitel, já osobně očekávám od personálu určitou ostražitost. Upřený psí pohled k talíři u sousedního stolu, pobíhající hafan mezi stoly nebo jiné psí lumpárny by měla citlivě sdělit jejich páníčkům právě obsluha.
Samozřejmostí, kterou očekává většina hostů je pak důsledné dodržování hygienických pravidlel. Psi v restauracích u nás vnímáme jako běžný obraz. Alespoň zatím...
Filip TrčkaFilip Trčka sám sebe s nadsázkou označuje jako restauračního voyera. Ve své pracovní době (i mimo ni) chodí do restaurací Ambiente, všímá si chyb, upozorňuje na ně a pomáhá je odstraňovat. Zkušeností na to má dost – v roce 1997 nastoupil do Pasta Fresca, byl manažerem v Mánesce, později vedl servis v La Degustation Bohęme Bourgeoise. Bezmála tři roky působil také v newyorské Hospodě. |
