Někteří se rozhodli gastro opustit, jiní bojují dále, i když je to boj těžký. Jak se gastronomie proměňuje a promění do budoucna? Někteří restauratéři a šéfkuchaři si myslí, že fatálně. Stanou se z restaurací továrny na krabičky, nebo budou mít otevřenou pouze několik hodin denně?
Hynek Vávra, Hliněná bašta
1) Předně pomůžou daňové úlevy, nové zákony zohledňující „výjimečný stav“. Nastavit nová pravidla pro výjimečné situace, na které tu nikdo nebyl připraven. To se týká smluv, zaměstnaneckých poměrů, odvodů, nájmů, splácení bankám, daňových úlev, atd… Jak může platit provozovatel jedné menší restaurace odvody státu a ještě výplaty zaměstnancům, když nevydělává. Bez pomoci státu by to nešlo a Je dobře, že vypisuje programy na platy. Pokryje to alespoň cca ty odvody, zbytek je na nás. Na každém je, jak se přizpůsobí situaci ve svém okolí. Proto nelze brát všechny gastro provozy jako celek. Každá provozovna má svá specifika, jiné možnosti, záleží na umístění, okolním osídlení a to jestli kanceláře, byty, centrum, okraj, atd…
Každá restaurace si musí sestavit dohromady svůj traumaplán na svou záchranu. Naší restauraci se celkem daří zůstat naživu, ale mě osobně to stojí mnoho sil a cítím se vyčerpaný. Lidi mě chválí za nápady, popularitu v okolí, kuchyň, ale nikdo neví, že jsem od března neměl jediný den volný. Gastro obor je na lopatkách a těžko se mu bude vstávat. Doufejme, že dejme tomu do roka se podaří pandemii zvládnout a vše se začne vracet k normálu.
2) Určitě to bude v tomto a možná i následujícím roce podobné nynější situaci. Ti, co přežijí, se budou vyznačovat flexibilitou, kreativitou. Online formuláře a nabídku s sebou už má dnes v podstatě skoro každý. Modleme se, ať se vše časem vrátí k normálů. Tohle totiž není vaření s láskou. Tohle je fabrika na krabičky, závody na čas ve vydávání do okna nebo auta.