Někteří se rozhodli gastro opustit, jiní bojují dále, i když je to boj těžký. Jak se gastronomie proměňuje a promění do budoucna? Někteří restauratéři a šéfkuchaři si myslí, že fatálně. Stanou se z restaurací továrny na krabičky, nebo budou mít otevřenou pouze několik hodin denně?
Štěpán Návrat, Café Budha
1) Tím, že nebudeme sedět na zadku, zírat a říkat si, jak je na tom celý svět špatně. Že s tím nic neuděláte to dokáže každý. Je potřeba inovovat, vymýšlet, plánovat nové akce a zážitky pro lidi. Oslovit nové kanály pro spolupráci, která přivede korunky.
2) Doufám, že gastronauti přestanou být nejchytřejší na světě. Doufám, že se ponaučí ze svých chyb a zavedou zkrácenou pracovní dobu. Doufám, že rozšíří své portfolio o další služby jako rozvoz, e-shop, výroba domácích surovin a omáček a třeba i školu vaření. Pro nás již nemá smysl vařit každý den, budeme restaurace provozovat pět dní v týdnu v jedné směně s brigádníky a kuchařskými nadšenci. To bude klíč. Ušetřit na provozu a vymáčknout z něj maximum. Taktéž zavedeme odpolední pauzu mezi servisy, abychom si všichni odpočinuli a naučili klienty chodit v blocích, jak to je v zahraničí. Jsme přece světoví? Samozřejmě u hospod to zůstane celodenní, ale je čas vytvořit kategorizaci restaurací, aby se lidé do nich uměli rezervovat a třeba i oblékat stejně jako do divadla. Není nic horšího než vejít ráno do podniku a říct si,dnes jsem mínus 35 tisíc korun, tak pojďme makat. Mzdové náklady v kuchyni vzrostly o 40% za poslední tři roky, dodavatelé zdražili o 30 %, dnes už i 100 % na zelenině a asijských produktech, energie o 35 %. Ceny zůstaly u nás stejné maximálně se pohnuly o 5-10 % nahoru i dolů. Proto vznikla i krizová bublina, že podniky neměly dostatečný polštář.