21. dubna 2019 5:30 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Zelené životabudiče. Rozmarýn roste bez péče, bazalka se používá na nervy

Bylinky  - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bylinky - ilustrační foto | foto: Shutterstock

Díky síle bylinek se budete cítit jako znovuzrození a vaše oblíbená jídla získají úplně nové rozměry. Využijte procházek jarní přírodou a sbírejte vše, co nabízí pro naše zdraví a pestrý stůl. Provoňte si saláty něžným kerblíkem, rajčatům dodejte grády estragonem. Anebo vezměte chuťové buňky za poznáním exotických bylin do dalekých krajin.

V minulosti bylo mnoho rostlin ceněno nejen jako ochucovadlo, ale i pro své léčivé účinky. Nejstarší dochovaný britský medicínský text Bald’s Leechbook, napsaný mnichem v devátém století, pracuje s celou řadou bylinek a stromů. Některé receptury působí spíš jako plané povídačky, jiné však nenechávají vědce chladnými ani dnes a čas od času se k nim vracejí. V roce 2015 se například pokusili za pomoci česneku, cibule a dalších ingrediencí porazit zlatého stafylokoka rezistentního vůči antibiotikům. Výsledek byl ohromující, prastarý lektvar dokázal porazit 90 % infekcí vyvolaných touto bakterií.

I když vás možná netrápí žádný neduh, organismus po zimě potřebuje vzpruhu a zelené lupení dokáže spolehlivě odstranit únavu, vyčerpání a nakopnout utlumenou imunitu. Navíc doplní vitaminy a minerály. Zapomeňte tedy na exotické plody nebo sušené koření ze supermarketu (nejspíš už je stejně prošlé) a vybočte ze zajetých kolejí. Podobně jako víno jsou totiž i bylinky obětí „kuchyňského kastování“. Bazalka do italské kuchyně, koriandr do mexické. Co začít trochu experimentovat s novými kombinacemi? Ke kouzlení s bylinkami nepotřebujete zahradu. Máte okno? Tak vidíte. Vaše květináče plné chutí a vůní mohou být právě tam. Bylinky rostou rychle. Pokud se na pěstování necítíte, vyražte do přírody. Ledacos lahodného si můžete přinést domů z jarní procházky.

Hit z lesa: divoká pažitka

Jednou z prvních jarních bylinek, kterou najdete od března do května všude tam, kde je vlhko a stín, je medvědí česnek. Jeho čerstvé listy se dají konzumovat syrové či vařené a výborně se hodí jako přísada do omáček, salátů, polévek či pomazánek. „Můžete je také použít do domácího pesta namísto obvyklé bazalky a péct s nimi hovězí či jehněčí maso,“ doporučuje Aneta Veselá, specialistka na zdravé recepty firmy Country Life. Jen pozor na záměnu s jedovatou konvalinkou. Ta vyrůstá sice o něco později, ale má velmi podobné listy. Řiďte se tedy i nosem, medvědí česnek má nezaměnitelné aroma.

Medvědí česnek roste ve volné přírodě od konce března do poloviny května.

V celé té mánii kolem medvědího česneku se trochu zapomnělo i na další bylinkové dary přírody. Pomaloučku se dere na výsluní například lesní pažitka, lidově zvaná divoký šnytlík. Roste v tmavě zelených trsech v lesích, na pasekách či na krajích řek a potoků. Od obyčejné trávy ji odlišíte nejen podle barvy, ale také podle dutých stonků. A zejména ji prozradí nádherné pažitkové aroma. Má v sobě soustu prospěšných vitaminů a minerálů, můžete ji dát do polévek, pomazánek, posypat jí vařené brambory s máslem a tvarohem, případně ji můžete nasekat a zamrazit. Jedlé jsou i její květy, kterými můžete rozzářit jarní talíře.

„Pravdou je, že ze všech bylin stejně nakonec nejvíc používám právě jarní pažitku, která se objevuje jako první,“ přiznává Aneta Veselá. „Cpu ji do všech jarních zeleninových vývarů, vyrábím si také vlastní ořechový sýr ochucený zelenými kousky pažitky,“ dodává. Poukazuje také na to, že šnytlík dokáže velmi dobře nahradit sůl, které stejně většina z nás konzumuje příliš. Při lékařem předepsané neslané dietě se pak pažitka stane vaší nejlepší kamarádkou – spolu s petrželkou, kterou díky jejím blahodárným účinkům odborníci označují jako superpotravinu. V petrželové nati najdeme 3× více vitaminů než v pomerančích, má silné detoxikační účinky, snižuje krevní tlak, podporuje funkci ledvin a pomáhá při chudokrevnosti. Tip naší specialistky: „Kromě,tradičního‘ využití do polévek, omáček, pomazánek nebo na vařené brambory, můžete vyzkoušet třeba salát tabouleh, ve kterém petrželová nať v podstatě supluje roli listového salátu. Já z ní dělám i pesto v kombinaci s pečeným lilkem.“ Zkrátka se starým dobrým duem pažitka a petržel nemůžete šlápnout vedle.

O mladých kopřivách už byly popsány tuny papíru v souvislosti s velikonoční nádivkou. Listy ale můžete využít také do salátů (po přelití horkou vodou, aby nepálily) nebo je uvařit jako alternativu špenátu. Výluh z mladých listů se hodí jako jarní detoxikační čaj.

Poměrně běžnou, přesto trochu pozapomenutou evropskou bylinkou je šťovík. Populární je zejména ve Francii a pomalu se vrací do moderní gastronomie i v jiných kuchyních. Najdete ho hojně po České republice na loukách, u lesa či kolem cest. Sbírejte jen ten, jehož listy mají světle zelenou barvu a vyhýbejte se naopak těm, které jsou děravé a nahnědlé. Sezona šťovíku vrcholí v dubnu a květnu a pro svou svěže kyselou chuť je skvělým ochucovadlem polévek, omáček na těstoviny, přísadou do salátů, dipů nebo bylinkových másel. Dobře jde dohromady také s rybami a vaječnými pokrmy. Štovík představuje mocný zdroj vitaminu C a je skvělou součástí jarního detoxu.

Další bylinkou, kterou si můžete přinést z výletu a pěstovat doma, je kerblík, příbuzný petrželky, který najdete na vlhkých loukách a okrajích lesů. Chutná lehce po anýzu, lehce po petrželce. Dnes poněkud zapomenutý, dříve hojně využívaný všude tam, kam byste přidali nať petrželky. Jedna z prvních jarních bylinek poskytující zdroj vitaminu C. „Výborně se hodí ke středomořské kuchyni, do domácí sekané nebo karbanátků, do pomazánek, dušené zeleniny i jako ozdoba na chlebíčky,“ vychvaluje ho Aneta Veselá s tím, že má kerblík podobně blahodárné účinky jako petrželka.

Extravagantní chutě

Pro dobrou náladu a zdravé trávení se hodí také tymián, což je vlastně středomořská verze naší mateřídoušky. Tato pohledná a aromatická bylinka pomáhá také při zánětech žaludku, bronchitidách a průjmech. „V kuchyni se snítky čerstvého tymiánu uplatní při pečení masa, ryb i zeleniny, ale i francouzských slaných koláčů nebo v domácích paštikách. Skvěle funguje i v marinádách,“ říká Aneta Veselá.

Nekorunovaným králem bylinek francouzské kuchyně je estragon, který může překvapit intenzitou chuti – anýz, pepř a lehký dotek vanilky, která je typická pro francouzskou omeletu nebo omáčku bérnaise. Ta se skvěle hodí ke steakům, zelenině, chřestu nebo rybám. Vinný ocet s estragonem je podle mnohých ta jediná správná alternativa pro přípravu tatarské omáčky. Zajímavé uplatnění najde také v letních ovocných koktejlech a dezertech. Ve formě čaje pomáhá bojovat s nespavostí a patří mezi nejlepší zdroje antioxidantů ze všech bylin.

Ne každý ale aroma estragonu snese. Pokud patříte do skupiny lidí razících heslo „estragon nikdy“, zkuste se spřátelit s krásným a podmanivě aromatickým rozmarýnem.

Rozmarýn vám vděčně poroste za oknem dlouhé roky, aniž by vyžadoval nějakou zvláštní péči. Naopak on se dobře postará o vás. Mimo jiné podporuje činnost jater, a proto je mimořádně účinné sladit ho s těžkými a tučnými masitými jídly. Tradičně se přidává do provensálského koření. „Pro optimální výsledky ho kombinujte s typickými středomořskými surovinami: piniovými oříšky, olivovým olejem, rajčaty, česnekem, rybami, kuřecím, jehněčím a králičím masem. Já ho mám ale stejně nejraději v obyčejném mrkvovém krému, stejně jako bazalku v tomatovém,“ říká specialistka.

Bazalka na nervy

Bazalku, tuhle zcela nepostradatelnou součást italské kuchyně, najdete na českých parapetech i záhonech poměrně běžně a oceníte ji nejen při přípravě polévek, salátů či těstovin. Působí totiž blahodárně na nervy, ulehčuje odkašlávání a podporuje činnost ledvin.

S lodí, jež dováží čaj a kávu...

Konstantin Biebl snil ve sbírce S lodí, jež dováží čaj a kávu o tehdejším Cejlonu, Sumatře či Jávě: „Vždycky jsem záviděl kuchařkám anýz, muškát, vanilku...“ Vy můžete mít exotiku na dosah v podobě cizokrajných večeří či obědů. Díky popularizaci asijské kuchyně se i u nás začínají zabydlovat bylinky, o jejichž existenci jsme před pár lety neměli ani tušení. Citronová tráva, koriandr, wasabi nebo kardamom už nejsou jen neznámá cizí slova, všechny tyto ingredience si můžete v Česku nejen koupit, ale i vypěstovat.

Koriandr (ilustrační foto)

„Koriandr má silné detoxikační účinky, a proto se obzvlášť na jaře hodí zařadit jej do jídelníčku,“ říká Aneta Veselá. Čerstvé lístky tohoto příbuzného anýzu zakoupíte celoročně v každém lepším supermarketu, ale ani jeho pěstování není v našich podmínkách problém. Uplatní se hlavně v thajské, indické, arabské a mexické kuchyni. Jeho ovocné a citrusové aroma se perfektně hodí také do zeleninových salátů, dresinků, sendvičů, k houbám, luštěninám a na restovanou zeleninu. Zmínka byla i o citronové trávě, správně česky se jmenuje voňatka citronová. Pochází rovněž z Asie, velmi ochotně ale poroste i na vašem záhonku či parapetu. Mrazy však nesnáší, proto patří do kategorie takzvaných přenosných rostlin, které je potřeba na chladné období roku umístit někam do tepla.

Voňatka má široké možnosti využití a celou škálu pozitivních účinků. Oblíbili si ji nejen gurmáni. Také vědci se k ní upínají, pokud jde o léčbu civilizačních onemocnění. Poslední studie totiž ukazují, že snižuje hladinu cholesterolu a cukru v krvi, prospívá orálnímu zdraví, pomáhá proti horečce a otokům a má celou řadu dalších pozitivních účinků, které západní věda teprve objevuje. Nicméně asijská kuchyně se bez ní neobejde už nyní. Jak ji tedy používat? Můžeme začít u čajů (obzvlášť se zeleným jde velmi dobře dohromady) a pokračovat přes marinády, saláty, linguine až po pečené kuře či krevety. Najdete ji v seznamu ingrediencí téměř všech thajských receptů a každá její část se hodí pro jiné účely.

Máta peprná - ilustrační foto

Pokud navštěvujete thajské restaurace, víte, že stejně jako bobkový list či celý pepř se ve většině případů z výsledného jídla vyndává a nejí, protože je příliš tvrdá a nejde rozkousat. Ovoněla vám jídlo a tím její role končí. Přes všechna její plus by se citronové trávě měly vyhýbat těhotné ženy, protože podle výzkumů to vypadá, že její konzumace může vyvolávat krvácení a potrat.

Jak pěstovat wasabi

V květináči si můžete doma vypěstovat také wasabi, alfu a omegu japonské kuchyně – neboli japonský křen. Důvodů, proč ho mít stále při ruce, je hned několik. Wasabi obsahuje veliké množství vlákniny, vitaminu C, draslíku, vápníku a hořčíku a funguje jako přírodní antibiotikum. Dále posiluje imunitní systém a ochrání vás před osteoporózou, infarktem či mozkovou příhodou.

Dalším důvodem, proč se pustit do jeho domácího pěstování, je to, že v restauracích se často šidí. „Protože je japonský křen drahý, často bývá nahrazován běžným křenem s hořčicí obarveným zeleným potravinářským barvivem,“ upozorňuje Veselá. Kromě notoricky známého využití pasty z oddenků k suši se z listů této byliny připravuje pikantní wasabi salát. Listy můžete využít také na provonění svého domova.

„Bylinky chuť jídla krásně zvýrazní, nemusí se tak ani moc solit,“ říká Roman Paulus.

Ke stejnému účelu poslouží také kardamom. Kardamovník obecný spadá do čeledi zázvorníkových a jeho domovem je Indie. Pěstuje se převážně pro své aromatické plody. Než se však dočkáte tobolek, můžete kardamom, ke kterému se při pěstování chováme jako ke každé jiné pokojové květině s tropickým původem (hodně vody, stinné, ale světlejší místo), využít i jinak. „Listy kardamomu se při doteku hezky rozvoní a můžete si s nimi ochutit čaj,“ doporučuje Aneta Veselá.

V celé té mánii kolem medvědího česneku se trochu zapomnělo i na další dary přírody. Na výsluní se dere například lesní pažitka, lidově zvaná divoký šnytlík. Roste v tmavě zelených trsech v lesích, na pasekách či na krajích řek a potoků.

Natálie Veselá, spolupracovnice LN

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!