O zahřívacích a ochlazujících účincích věděli už naši předkové, ale pracuje s nimi například i čínská medicína. Které potraviny bychom měli v létě upřednostnit? Ledové nápoje a zmrzlina nás paradoxně neochladí.
Když se organismus přehřívá
Lidské tělo si za normálních podmínek udržuje konstantní teplotu v rozmezí 35,8 °C až 37,3 °C. „Na teplotě těla závisí všechny biochemické pochody. Proto je organismus vybaven termoregulací, která funguje jako bezpečnostní pojistka. Abyste si udělali představu, tak na kůži disponujeme čtvrt milionem receptorů pro chlad a třiceti tisíci receptory pro teplo. Při narušení tepelné pohody senzory umístěné na kůži pošlou výstražný signál do mezimozku a tělo se začne bránit. Dojde-li k přehřátí, periferní cévy rozšíří, začneme rychleji dýchat a více se potit, což vede k ochlazení organismu,“ říká nutriční specialistka Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Ačkoliv řada lidí nemá rádo, když se potí, je pocení velmi prospěšné a řadí se mezi nejúčinnější mechanismus odvodu tepla. Dokáže nás zbavit až 80 procent tepla.
Přehřátí trápí chronicky nemocné, děti a obézní
Přehřátí se projevuje celkovým vyčerpáním, bolestmi hlavy, nechutenstvím a závratěmi. V krajních situacích může končit šokem a ztrátou vědomí.
Proč nás v létě po zmrzlině bolí hlava? |
„Vysoké teploty nedělají dobře většině z nás, ale zvlášť špatně je snáší lidé s chronickým onemocněním a onemocněním štítné žlázy, kardiaci, senioři a děti. Ty totiž nemají dostatečně přizpůsobivou termoregulaci. Zvláštní skupinou jsou pak i lidé s nadváhou a obezitou, protože mají ztížený odvod tepla kvůli větší izolaci způsobené tukovou tkání,“ dodává Mgr. Kateřina Šimková. Během parných dní bychom měli dělat vše pro to, abychom se přehřátí vyhnuli. Když pomineme zásady typu, že se nemáme vystavovat přímému slunečnímu záření, střídavě se ochlazovat, nosit vzdušné oblečení a dodržovat pitný režim, tak dalšími pomocníky mohou být právě potraviny s ochlazujícím účinkem.
Nápoje s ledem a tříště neochladí
Do kategorie ochlazujících potravin patří ty, které dokážou naše tělo uvolnit a způsobit ochlazující efekt. Někdy nás může překvapit, které potraviny to opravdu jsou, a které nikoliv.
„Většinu asi zklamu, ale mezi potraviny vhodné v letních dnech nepatří u mnohých tolik oblíbená zmrzlina či ledové nápoje. Tyto potraviny oslabují trávení a působí adstringentně, což znamená, že stahují tělo, což může vést k zadržování tekutin v organismu. Pití ledových nápojů způsobuje rychlé překrvení tkání jícnu a vede k falešnému dojmu, že jste dostatečně hydratovaní a nemáte potřebu doplňovat tekutiny, což je nežádoucí. Nápoje by měly mít teplotu okolo 16-18 °C. Vhodná je čistá voda doplněná citrónem a mátou, čaje, 100% zeleninové a ovocné šťávy ředěné vodou, ale i minerálky. Pocením dochází totiž nejen ke ztrátě tekutin, ale i minerálů,“ radí nutriční specialistka.
Zařadit do pitného režimu můžeme i kokosovou vodu, která byla dříve symbolem exotické dovolené. Dnes je běžně k dostání téměř v každém větším supermarketu. Kokosová voda nejen skvěle osvěží a revitalizuje, ale také zajistí tělu vitamíny, minerály a elektrolyty, které efektivně tělo hydratují a dodají mu energii. „Jednoduchým indikátorem nízké hladiny tekutin v organismu je barva naší moči. Pokud je sytě zabarvená, měli bychom více pít,“ dává tip Šimková.
Ovoce a zelenina plná vody
Zpět ale k potravinám s chladivým účinkem. „Během parných dní je ideální do jídelníčku zařadit syrovou zeleninu a ovoce s vysokým obsahem vody. Řadí se mezi ně například meloun, okurky, ledový salát, zelené papriky, ředkvičky, rajčata, ananas, grep, jahody, maliny nebo borůvky. Z živočišných produktů patří do kategorie potravin vhodných v letním období jogurt, mléko, kefír či sýry,“ vyjmenovává Šimková. Ze sýrů vyzkoušejte v letních měsících ovčí či kozí (například Feta, Halloumi, Pecorino), které mají na náš organismus chladivý efekt a zároveň mají nižší obsah těžko stravitelné laktózy, než je tomu u produktů z kravského mléka.
Lehká jídla hrají prim
Těžká a tučná masa a jídla nejsou v parnech pro organismus vhodná. Ostatně málokoho vidíme v horkých dnech jíst svíčkovou nebo guláš se šesti knedlíky.
„Jako ideální letní svačinku či snídani mohu doporučit bílý jogurt s ovocem. Ovoce s vysokým obsahem vody nám pomůže doplnit tekutiny, které v parných dnech rychle ztrácíme a jogurt dodá našemu tělu potřebné laktobacily,“ upřesňuje Šimková. Další alternativou může být studené podmáslí, které sníží tělesnou teplotu, ale i zlepší náš metabolismus a naší mikroflóře dodá přínosná probiotika. Dosladit ho můžeme třeba lžičkou medu.
„Do jídelníčku během veder zařaďte libová lehce stravitelná masa z králíka, krůty či křepelky, ryby, tofu, sóju a přílohy jako je rýže, těstoviny, kuskus, bulgur, cizrnový hummus nebo osvěžující zeleninové saláty,“ vyjmenovává odbornice. Další potravinou, kterou bychom neměli nechat bez povšimnutí, jsou mořské řasy. Oceňované jsou nejen pro ochlazující efekt, ale také napomáhají stravitelnosti luštěnin, odvádějí těžké kovy a představují zdroj cenných látek, jako je vápník, jód či železo.
I na úpravě záleží
V létě jsou nejvhodnější lehká studená anebo jen krátce tepelně upravovaná jídla. „Je vhodné vynechat dlouhé vaření, pečení či smažení. Pokrmy připravené nevhodnou úpravou stojí organismus mnoho úsilí a času je zpracovat, zároveň překrví trávicí trakt na úkor pokožky, což vede ke ztíženému odvodu tepla. Mezi vhodné úpravy pokrmů patří blanšírování, příprava v páře, ale i grilování, což většinu z nás určitě potěší. Blanšírováním si ovoce a zelenina udrží své osvěžující vlastnosti, budou snáze stravitelné a zachovají si cenné živiny,“ upozorňuje nutriční specialistka.
Nedoceněné bylinky
Čerstvé bylinky a koření nám mohou prokázat velkou službu. „Zařazením čerstvých bylinek se nejen ochladíme, ale také omezíme nadměrné používání soli. Široká škála bylinek, které si můžeme vypěstovat na zahradě nebo v květináči za oknem, dodá salátům a masům pokaždé jinou chuť a nebudeme mít potřebu tolik solit,“ doplňuje Kateřina Šimková. Překvapivý je i účinek pálivého chilli. Ačkoliv by se mohlo zdát, že pálivé chilli v horkých dnech do jídelníčku nepatří, opak je pravdou.
„Chilli papričky obsahují látku zvanou kapsaicin, což je rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivou chuť. Konzumací dojde k přenosu signálu, že je tělo přehřáté, a organismus zareaguje ochlazením,“ uzavírá Šimková. Pálivé koření, ale rozhodně není pro ochlazení všespásné a lidem s citlivým žlučníkem může přivodit nepříjemné chvíle.
