130 let
Okapi s částečně pruhovaným tělem, napůl zebra, napůl žirafa, hybridní tvor...

Okapi s částečně pruhovaným tělem, napůl zebra, napůl žirafa, hybridní tvor jako z řecké báje. | foto: Shutterstock

Bouřlivé Kongo je neklidným útočištěm plachých okapi

Magazín
  •   5:27
KINSHASA - V Kongu kousek nad rovníkem žije zvíře, jež viděl na vlastní oči málokdo. Okapi s částečně pruhovaným tělem, napůl zebra, napůl žirafa, hybridní tvor jako z řecké báje. Západní svět se o něm dověděl až přelomu 20. století, nyní, o sto let později, je okapi ohroženým druhem. Od roku 1995 se jeho stavy snížily o 50 procent, dnes žije pouze 10 000 jedinců.

O jejich záchranu se pokouší Američan John Lukas v rezervaci na východě Konga. Park rozlohou odpovídá Yellowstonu, avšak tím veškerá podobnost končí. Rezervace na záchranu okapi je jedním z nejnebezpečnějších míst světa, uvádí zpravodajská stanice CNN.

Cestami křižují ozbrojené milice, na území se beztrestně nelegálně těží zlato a diamanty, jsou tu pašeráci slonoviny. Navíc se nyní region potýká s rozsáhlou epidemií eboly.

Elegantní okapi je pro Kongo totéž co panda pro Čínu nebo klokan pro Austrálii. Je zobrazen na padesáticentové bankovce, na uniformách strážců parků a je součástí názvů mnoha místních firem.

Když sedmatřicetiletý Lukas na konci 80. let přistál v Kinshase, Kongo vypadalo jinak. Obrovská země zahrnující dvě časová pásma neměla jedinou silnici spojující východ a západ. Život byl ale za vojenského diktátora Mobutua Sese Seka stabilnější. „Za Mobutua se dalo jet kamkoli bezpečně, nikdy jste neměli pocit, že vám něco hrozí,“ říká Lukas, jehož přivedla touha spatřit na vlastní oči zvíře, s nímž se setkal v zoo v USA. Okapi je velký jako kůň a je blízkým příbuzným žirafy. „Úžasná biologie, okapi si dokáže olíznout vlastní zátylek, protože má čtyřiceticentimetrový jazyk. Jeho lesklá kůže je jako samet. Čerstvě narozená mláďata většiny druhů se vyprazdňují 12 hodin po narození, ale okapi drží stolici 60 dní, aby ho pach neprozradil levhartům. Ušima stříhá každým zvlášť,“ popisuje Lukas.

Kongo mělo v 80. letech aktivní ministerstvo ochrany přírody a Lukas přijel do Epulu v roce 1987 se skupinou dalších ochránců. Roku 1992 vláda jeho rezervaci oficiálně uznala. Za Mobutua byla tato část deštného pralesa označena za minerální rezervaci pro eventuální důlní aktivity. Ideální místo pro samotářské okapi. Obchodník Felly Mwamba říká, že každý Konžan ví, co to je okapi, ale málokdo ho opravdu viděl. „Já jednoho spatřil v zoo v Kinshase, ale už tam není,“ říká.

Okapi s částečně pruhovaným tělem, napůl zebra, napůl žirafa, hybridní tvor...

Na Západě o okapi slyšeli poprvé v roce 1890, když se velšský novinář Henry Morton Stanley ve své knize zmínil o podivném „africkém oslovi“. Britská vláda odmítla financovat jeho výpravu do Konga, ale udělal to belgický král Leopold II. Stanley dohlížel na výstavbu silnic a dopomohl Leopoldovi k bohatství. Kongo bylo 76krát větší než Belgie a Leopold zbohatl na slonovině a kaučuku, aniž kdy do Konga vstoupil. Do země se neinvestovalo a když belgická vláda od Leopolda Kongo v roce 1908 převzala, umíraly miliony Konžanů při výkonu krutých trestů. Znám je případ, kdy byly useknuty ruce těm, kdo nedokázali odevzdat požadované kvóty pryže.

Původně se myslelo, že je okapi nový druh zebry, až při studiu jeho kostry zoologové zjistili, že mají v ruce vlastně žirafu. Po získání nezávislosti se v Kongu rozhořela občanská válka a okapi, kteří žili do té doby na základně zřízené pro turisty v rezervaci, utekli do džungle. Ještě začátkem 90. let byla rezervace rájem na zemi. Jediným spojením se světem byly dopisy, vybavení se dopravovalo letadlem do Epulu v pralese.

V první polovině 20. století dovezli Belgičané několik okapi do zoo v Antverpách, kde se v roce 1957 narodil první okapi v zajetí. Lukas svůj čas dělí mezi Kongo a Floridu, kde se snaží získat dolary na výzkum. Díky technologii NASA se podařilo zjistit, že okapi mezi sebou komunikují signály na úrovni infrazvuku, tedy mimo rozpoznávací schopnost člověka.

Výzkumu se na rozdíl od Konga dařilo. Mobutu po svém nástupu do funkce prezidenta vydrancoval státní pokladnu, stabilitu zajišťoval uplácením nepřátel. Z jeho města Gbadolite na severu Konga se staly Versailles džungle - obchody západního stylu, supermarkety, pětihvězdičkový hotel, paláce s nábytkem Ludvíka XIV., Gaston Lenôtre coby cukrář světového renomé sem byl dopraven Concordem, aby Mobutuovi upekl narozeninový dort. Když se v roce 1997 Mobutu léčil s rakovinou v Evropě, do Kinshasy vpochodoval Laurent Kabila. Následovala válka, která skončila v roce 2003. Stát nefungoval, do nemocnic se jezdilo umřít, školy byly zavřené.

Výprava za gorilami

Z Lukase se stal diplomat, který musel vyjednávat o průjezdu pro své lidi. Spolu s úpadkem státních struktur začalo prudce přibývat obyvatel. Země má možná 80 milionu obyvatel, poslední sčítání ale bylo v roce 1986. Do rezervace přicházelo stále víc lidí, buď aby dolovali nebo vypalovali pozemky. Vláda do rezervace poslala strážce a Lukas jim zvýšil plat.

Stabilní sousední Rwanda dokázala své horské gorily zhodnotit. Výprava za nimi stojí 1500 dolarů (34 000 korun) a turistika vytváří 13 procent HDP. Gorily žijí i v Kongu, jižně od parku s okapi, ale po loňském únosu dvou občanů Británie jsou turistické výpravy na toto území považované za příliš nebezpečné.

Autor: ČTK