13. října 2018 6:00 Lidovky.cz > Relax > Domácí mazlíčci

I pár jablek navíc může koně zabít. Petice žádá zákaz krmení cizích zvířat pod pokutou 100 tisíc korun

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Kůň na pastvě. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kůň na pastvě. | foto: Patrik Komůrka

PRAHA Vždyť je to jen jedno jablko, to koni neublíží, říkají si lidé procházejí kolem výběhů a zvíře krmí. Kůň má velmi citlivé zažívaní a jakýkoliv zásah do jeho pravidelného jídelníčku pro něj může být fatální. V důsledku toho vznikla petice, která bojuje za pokutu 100 tisíc korun pro „krmiče“.

„Mám zkušenosti s tím, že lidé vůbec nerespektují zákaz krmení našich koní,“ vysvětluje autorka petice Pokuta za krmení cizích zvířat Magdaléna Ptáčková. „Měli jsme poníky na vození děti. Na ohradě byly cedule se zákazem krmení zvířat na každém půl metru. Lidé jim tam stejně házeli měkké pečivo nebo dokonce zmrzlinu, což je může zabít,“ dodává.

Operace za sto tisíc

„Cizí člověk neví, čím byl kůň krmen předtím a zvíře se může velmi lehce přejíst, to může vést ke schvácení kopyt nebo kolice,“ vysvětluje veterinář Dušan Usvald. Kolika je akutní bolest břicha, zapříčiněná nejčastěji onemocněním střev. Schvácení kopyt je závažné onemocnění kopyt, které může vyvolat změna v krmení či dietetická chyba. Obě onemocnění jsou velmi vážná a někdy i smrtelná. „Někteří koně mohou být na dietě či mít stravovací omezení, o kterých kolemjdoucí nemohou vědět,“ říká Usvald. Zásah veterináře při záchvatu koliky se může vyšplhat na deseti tisíce korun, přičemž případné operace mohou stát až sto tisíc.

„Je hrozně nefér, že lidé mohou krmit naše zvířata a tím je zabíjet. A nic jim nehrozí, my jako majitelé zvířat se nemáme jak bránit,“ vysvětluje autorka petice, proč bojuje za statisícovou pokutu pro cizí krmiče. 

Kolika patří k nejčastějším zdravotním problémům koní a průměrně postihuje jednoho koně z deseti. Nicméně žádné přesné statistiky, kolik střevních onemocnění způsobili kolemjdoucí, neexistují. Je totiž velmi složité dokázat, co přesně koliku způsobil. „Ono je velmi náročné dokázat, kdo koně nakrmil, a tím koliku způsobil,“ říká veterinář.

Majitelé koní se snaží veřejnost odradit od krmení koní cedulemi.

Majitelé koní se snaží veřejnost odradit od krmení koní cedulemi.

Deset jablek denně

Kůň je stepní zvíře, jehož trávení není přizpůsobeno na příliš pestrý jídelníček. Jeho trávicí trakt je nesmírně citlivý a uzpůsobený na neomezený přístup sena či trávy, pro koně není přirozené sníst kýbl jablek či pečiva za den. „Když někdo hodí do výběhu rohlík nebo jablko, koně nezabije, ale když kolem ohrady projde denně dvacet lidí, tak to už je problém,“ říká Usvald. 

Většina veterinářů se shoduje, že průměrný kůň může sníst přibližně deset jablek denně a nemělo by to ohrozit jeho zažívání. Pečivo kůň může jen tvrdé a suché, čerstvé pečivo je pro koně smrtelné. „Po snědení měkkého pečiva se kůň nafoukne a může zemřít. Lidé to myslí v dobré víře, ale koni ubližují,“ vysvětluje majitelka ranče u Mnichova Hradiště Olga Zajíčková.

„Nám pečivem (přes kilo a půl měkkých housek) někdo nakrmil plemenné kobyly. Bohužel to ani jedna nezvládla a jejich smrt nás neuvěřitelně zasáhla,“ vysvětluje svou ztrátu Natálie Šilcová, jenž měla své klisny ustájené v oboře za Doudlebami nad Orlicí. Koně po požití čerstvých housek dostali záchvat koliky a i přes zásah veterináře střevnímu onemocnění podlehli. Případ vyšetřovala policie, ovšem pachatele se chytit nepodařilo. „Dávali jsme to do rozhlasu a pak ještě do zpravodaje. Ke kamarádce pak přišla paní a ptala se jí, jestli na souhlas majitele může dát kobylkám dvě mrkve, protože ví, co se stalo u nás,“ doufá v poučení veřejnosti Šilcová. Majitelka přišla o chovné klisny plemena slezský norik, jejichž hodnota činí přibližně 150 tisíc korun.

Koně na pastvě, ilustrační foto.

„Taky vám nekrmím psa na zahradě“

„Výběhy máme podél cyklostezky naproti japonské zahradě, krmiči se u nás střídají co pět minut,“ říká majitelka koní Eva Benmetir z Říčan u Prahy. „Vážné zdravotní problémy opakovaně několika koním působí zahrádkáři, co sypou trávu ze sekaček koním přes plot,“ doplňuje. V tomto případě jde o zkvašenou trávu, která koním způsobuje vážné trávicí obtíže, není pro ně přirozené přijímat zapařenou trávu ze sekaček. „V loňském roce jsme měli tři silné koliky a bylo to vždycky potom, co jsme našli zbytky trávy ve výbězích,“ říká Benmetir. „Jde o to, aby lidé pochopili, že cizí zvíře je cizí. Já jim také nekrmím zbytky jídla jejich psa na zahradě,“ konstatuje v závěru majitelka koní.

Petici Pokuta za krmení cizích zvířat prozatím podepsalo přes 2700 lidí. Autorka petice Magdaléna Ptáčková si za cíl klade deset tisíc podpisů. „Petici donesu na úřad a poptám se, kam nejlíp ji mám odevzdat, aby to mělo co nejlepší účinek,“ vysvětluje Ptáčková své plány. „I kdyby pokuta byla ve výsledku nižší, tak to stále bude velký úspěch, protože to lidi odradí,“ dodává.

Magdaléna Langová
  • 4Diskuse

Najdete na Lidovky.cz