Starý chléb a rohlíky, chlebíčky a cukroví. Potraviny, kterými lidé běžně chodí krmit vodní ptactvo k rybníkům a řekám. Počet takových návštěvníků tradičně stoupá v zimě, kdy přicházecí labutě či kachny „přikrmovat“, aby v chladu a bez dostatku dostupné potravy nestrádaly. Mnohdy si však lidé neuvědomují,že tím ptákům způsobují zdravotní problémy.
„Staré pečivo neobsahuje vitamíny a minerální látky, které ptáci potřebují. Obsahuje především sacharidy, takže labuť nebo kachna má pocit, že je najedená a přitom strádá,“ vysvětluje Věra Sychrová z České společnosti ornitologické. Upozorňuje také, že běžné pečivo obsahuje krystalky soli nebo je kořeněné, což pro ptáky není přirozené a může jim způsobit zažívací problémy.
Kos mizí z českých zahrad, podle ochránců kvůli viru Usutu. Ve středních Čechách pták skoro vyhynul |
Nadměrná konzumace pečiva může velmi ohrozit také mláďata v jejich růstu, někdy totiž zapříčiní deformaci peří a křídel, tzv. angel wings neboli andělská křídla. Kvůli postižení nejsou ptáci schopni létat a křídla jim mohou bránit i v hledání potravy.
S tímto postižením v říjnu minulého roku přijala Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy labutí mládě. „I přes všechnu naši péči a léčbu, kterou jsme labutímu mláděti poskytli, se nám nepodařilo zdeformované křídlo uvést do funkčního stavu. A protože by labuti překáželo v pohybu, museli jsme jej amputovat.,“ informovaly na svém webu Lesy hlavního města Prahy.
‚Lidé krmí čímkoliv, i plesnivým pečivem‘
Hlavní ošetřovatelka ze Záchranné stanice hl. města Prahy Zuzana Pokorná říká, že za letošní zimu zatím takový tragický případ nezaznamenali, protože je poměrně mírná zima a ptáci mají dostatek přirozené potravy. Připouští ale, že lidé stále o nebezpečí krmení nevědí a ptákům do vody hází ledacos. „Hází jim tam nejen suché pečivo, ale i pečivo plesnivé. Obecně přinášejí zbytky z kuchyně jako chlebíčky nebo cukroví,“ říká ošetřovatelka s tím, že si lidé mnohdy neuvědomují, že to, co nesní oni, protože by jim po tom bylo špatně, dělá špatně i ptákům.
Do sčítání ptactva na krmítkách se zapojilo na 10 000 lidí, zatím vede sýkorka |
Pokud lidé chtějí vodním ptákům přilepšit, měli by podle Pokorné nosit pro ptáky přirozenější a kvalitnější krmení, jako například hrách, kukuřici nebo nakrájený hlávkový či jiný salát, případně zeleninové odřezky a slupky, ptačí zob nebo vařenou kukuřici. Pokud přeci jen chtějí lidé krmit starým pečivem, měli by podle ošetřovatelky dbát na to, aby nebylo plesnivé, nebyla na něm sůl ani jiné koření a hlavně, aby ho ptákům nedávali moc. „Musí si uvědomit, že tam nejsou sami a nejspíš po nic přijdou s pečivem další. Nehledě na to, že pak zbytky pečiva zůstávají na hladině a znečišťují vodu,“ dodává.
  |
S podobným problémem, kdy si lidé neuvědomují následky krmení, se potýkal vloni zookoutek v Malé Chuchli. Navzdory varovným cedulím tam lidé naházeli velké množství mrkve a pečiva do výběhů. Zemřela kvůli tomu jedna koza a laň jelena siky na tzv. acidózu bachoru, tedy překrmení krmivem s vyšším obsahem snadno stravitelných cukrů, tedy právě pečivem.
