Nejčastěji pracovníci stanic přijímali zraněné ježky a netopýry, který bylo shodně přes 3000 kusů. Celkově ale mezi ošetřovanými zvířaty převažovali ptáci, například zraněných poštolek bylo na 1600 a kosů přes 1300. Více než 50 procent přijatých zvířat se pak každoročně vrátí ze záchranných stanic na svobodu, uvedla Nezmeškalová.
Většina živočichů, kteří projdou rukama pracovníků záchranných stanic, se podle ní přitom dostala do problému přímo či nepřímo vinou člověka. Nejčastěji utrpěli zranění v dopravě, po nárazu do prosklených ploch nebo při popálení o elektrická vedení. Výjimkou nejsou ani zvířata zraněná po pádu do různých jímek, šachet a komínů nebo ptáci omotaní rybářskými vlasci či poranění od rybářských háčků.
Vedle toho přibývá výjezdů ochranářů k odchytu zvířat, která se ocitla na nevhodném místě. Nezmeškalová v této souvislosti zmínila například kachní rodinky uvězněné v uzavřených vnitroblocích nebo vlety netopýrů do bytů.
Národní síť záchranných stanic, do které je začleněno 33 stanic, loni finančně podpořila ministerstva životního prostředí a zemědělství. Na investiční projekty záchranných stanicích přispěly i Lesy ČR. Tyto příspěvky prý ale nepokrývají ani polovinu nákladů stanic na péči. Ochranáři proto pravidelně oslovují i drobné dárce, informace o možnostech podpory najdou mimo jiné i na webu Zvíře v nouzi. |
