Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Virus kočičí leukémie. jak ji poznat a léčit, poradí veterinář

Magazín

  5:57
Bledé dásně, žluté sliznice v tlamě, průjem a ztráta hmotnosti mohou být prvními signály viru kočičí leukémie (FeLV). Virus kočičí leukémie je po úrazu druhou nejčastější příčinou úmrtí koček. Ve Vethope můžeme virus odhalit během deseti minut pomocí jednoduchého SNAP FeLV testu.

Broušení drápků foto: Alena Pecháčková, Lidovky.cz

U infikované kočky se mohou objevit příznaky nádorových onemocnění (lymfóm, leukémie, fibrosarkom, myeloidní nádory), horečka, nechutenství, zvýšená unavitelnost, spavost, záněty dásní, záněty dutiny ústní, dýchací nebo zažívací potíže. U samic může docházet k poruchám reprodukce, potratům nebo mrtvě narozeným plodům. Protože virus potlačuje imunitní systém, může predisponovat postiženého jedince ke smrtelným infekcím.

Průběh infekce se liší v závislosti na imunitním stavu zvířete a také expozici infekce a virulenci patogenu. Pouze malá část koček infikovaných FeLV vykazuje onemocnění spojené s FeLV. Většina postižených zvířat infekci omezí nebo potlačí. Takže velká část infikovaných koček vykazuje dobrou imunitní reakci a dokáže odstranit patogen předtím, než se projeví virémie. V závislosti na imunitě hostitele se může proliferace viru zastavit, případně pokračovat až k přetrvávající virémii, nebo může být virus zcela eliminován.

Jak se přenáší virus kočičí leukémie

Kočičí leukémie je onemocnění, které postihuje pouze kočky - nemůže být přeneseno na člověka, psy nebo jiná zvířata. Nakažený jedinec virus vylučuje všemi tělními sekrety (sliny, krev a do určité míry i moč), i když hlavní cesta infekce je oronasální expozice přes infikované sliny. K přenosu infekce je obvykle nutný prodloužený kontakt s infikovaným sekretem (rizikem je např. vzájemné olizování koček, sdílení společné misky na krmení a vodu). Virus se také přenáší z matky na koťata přes placentu a/nebo mateřské mléko.

Vystavení se infikovaným jedincům zvyšuje riziko výskytu FeLV, zejména u koťat a mladých koček. Starší kočky mají menší pravděpodobnost, že nakazí infekcí, protože se zdá, že s věkem se zvyšuje jejich rezistence. U koček chovaných pouze v uzavřených prostorách je riziko vzniku FeLV velmi nízké. Jedinci v domácnostech s více kočkami nebo v chovných stanicích jsou více ohroženi, zvláště pokud sdílejí misky na vodu a krmení.

Vývoj onemocnění u kočky

Pokud dojde k nakažení kočky virem FeLV, existují tři možné scénáře vývoje onemocnění: 

  • Kočka bude trvale infikovaná.
  • Kočka bude přechodně infikovaná, ale v průběhu času virus eliminuje (většinou do tří měsíců od nákazy)
  • U kočky se vyvine latentní infekce, kdy se virus drží v některých tkáních, ale nelze jej detekovat v krvi.

Virus ve volném prostředí přežívá jen několik hodin. Zdá se, že nejčastějším způsobem přenosu je vzájemný souboj koček. Toto onemocnění se často šíří mezi jinak zdravými kočkami, tj. u zvířat bez klinicky zjevného onemocnění. To znamená, že i když se kočka zdá být zdravou, může být virem infikovaná a schopna tento virus přenášet.

Kočičí rizikové faktory

S FeLV infekcí se setkáváme nejčastěji u mladých koček. Onemocnění související s FeLV se vyskytuje obvykle u zvířat po 3-5 letech od nakažení. Jelikož se virus nejvíc přenáší blízkým prodlouženým kontaktem koček, onemocnění je nejčastější u zvířat chovaných ve skupinách s jinými kočkami. FeLV je často spojené se širokou škálou nemocí, které jsou nespecifické pro FeLV infekci. 

Kočky infikované FeLV mohou vykazovat jeden nebo více z následujících příznaků:

  • Bledé dásně
  • Žluté sliznice v tlamě a žluté bělmo očí
  • Zvětšené lymfatické uzliny
  • Infekce močového měchýře, kůže nebo horních cest dýchacích
  • Ztráta hmotnosti a/nebo ztráta chuti k jídlu
  • Špatný stav srsti
  • Progresivní slabost a letargie
  • Horečka
  • Průjem
  • Dýchací potíže
  • Reprodukční problémy, jako je sterilita u samic koček
  • Stomatitida - onemocnění ústní dutiny, které zahrnuje vředy na dásních

U velké části FeLV pozitivních koček se vyvine lymfom vedoucí k příznakům ztíženého dýchání, zvětšení lymfatických uzlin, zvětšení ledvin, poruchám chůze (ataxie/paréza) anebo jiné neurologické projevy. Častým následkem infekce FeLV je taky anémie (chudokrevnost). Tato může být způsobená různými mechanizmy, včetně imunitně zprostředkované hemolytické anémie a onemocněním kostní dřeně.

Postižená kočka může tedy mít různé příznaky onemocnění, od akutní regenerativní až po chronickou neregenerativní anémii se vágními příznaky jako je nechutenství, ztráta hmotnosti, horečka, bledost sliznic, celková slabost či zvrácená chuť (pojídání substancí, které jsou vyloženě nejedlé (chlupy, papír, led, kov, sklo, …). FeLV může mít za následek imunosupresi a onemocnění způsobené sekundární infekcí, podobné těm, které se vyskytují u FIV.

Pouze 3 % koček chovaných jako samostatné zvíře v domácnosti je FeLV pozitivních. Avšak u koček, které chodí ven, je toto procento mnohem vyšší. Nicméně prevalence (výskyt onemocnění) FeLV se za posledních 25 let snížila díky možnosti vakcinace a spolehlivých diagnostických testů.

Diagnostika viru kočičí leukémie

Onemocnění lze diagnostikovat provedením jednoduchého krevního testu ELISA, který identifikuje FeLV p27 antigen v krvi anebo pomocí ICA (imunochromatografie). Antigen p27 je hlavní virová bílkovina, která se ve velkém množství nachází v krevním séru perzistentně infikovaných koček. Test provádíme přímo ve veterinární klinice pomocí rychlých SNAP testů anebo v externí laboratoři.

Pozitivní výsledek testování antigenu může znamenat:

  • Kočka je perzistentně infikované virem FeLV
  • Kočka je přechodně infikovaná virem FeLV (infekce může přetrvávat 3-16 týdnů od nakažení)
  • Falešně pozitivní výsledek (žádný test není 100% specifický a senzitivní)

Negativní výsledek testování antigenu může znamenat: 

  • Kočka nebyla exponována FeLV viru
  • Kočka byla přechodně infikovaná a úspěšně eliminovala virus
  • Kočka byla nedávno infikovaná a p27 antigen zatím nelze detekovat (může trvat několik týdnů od infekce)
  • Kočka má latentní anebo lokalizovanou infekci a není viremická
  • Falešně negativní výsledek (málo pravděpodobné)

V případě pozitivního výsledku FeLV SNAP testu je velmi důležité zhodnotit zdravotný stav jedince a současně doporučujeme testovat všechny s ním společně chované kočky. Pozitivní výsledek by měl být vždy potvrzen dalším testem, zvláště u klinicky zdravé kočky. Jelikož eliminace viru FeLV u přechodně infikovaného jedince může trvat 3-16 týdnů, doporučujeme opakované testování za 16 týdnů – potvrzení perzistentně infikovaného jedince.

U negativního výsledku testu se s velkou pravděpodobností jedná o FeLV neinfikovaného jedince. Avšak tento výsledek se může vyskytnout také u nedávno infikované kočky, anebo u kočky s latentní nebo lokalizovanou infekcí (tyto nejsou viremické). V případě, že je vám známo, že došlo ke kontaktu neinfikovaného jedince s infikovaným, doporučujeme testování opakovat o 9-16 týdnů s cílem detekce rané infekce. V případech, kdy je podezření na latentní nebo lokalizovanou infekci (např. kočka má nemoc, u které je častá spojitost s FeLV infekcí), doporučujeme provedení alternativního testu.

Léčba viru kočičí leukémie

Až 85 % koček infikovaných virem kočičí leukémie bohužel většinou zemře během tří let od stanovení diagnózy. Pravidelné veterinární prohlídky a dobrá preventivní zdravotní péče však mohou pomáhat udržet tyto kočky v dobrém zdravotním stavu a pomáhat jim chránit před sekundární infekcí. Předcházet sekundárním infekcím lze například nekrmením syrového masa či zabránění možnosti lovu a požírání kořisti (snížení rizika nakažení toxoplazmózou). Půlroční pravidelné klinické vyšetření, laboratorní testy krve a kontrola parazitů mohou zabránit komplikacím a rychle identifikovat případné problémy. 

Pravidelné ošetření proti blechám snižuje riziko nakažení hemotropní mykoplazmou. Dále doporučujeme pravidelné odčervení a vhodnou dietu infikovaného zvířete. Všechny kočky infikované FeLV by měly být chovány doma a měly by být kastrované. Pravidelné očkování proti herpesviru, kaliciviru a panleukopénii, zejména v případech kdy kočka není chována samostatně, ale ve skupině s jinými kočkami.

V současné době neexistuje lék, který prokazatelně eliminuje virus FeLV, avšak existují léky, které mohou snížit negativní účinky tohoto viru. Sekundární infekce lze poměrně úspěšně léčit.

Prognóza onemocnění je však nepříznivá u koček s rakovinou kostní dřeně nebo s rozšířeným lymfomem.

Jak lze snížit riziko přenosu viru FeLV na další kočky?

Do domácnosti s kočkou pozitivní na FeLV se nedoporučuje umísťovat další kočku, neboť tato může být vystavena riziku infekce. Navíc stres z nově příchozího zvířete může negativně ovlivnit FeLV-pozitivní kočku. Proto doporučujeme udržovat stabilní skupinu koček a chov nerozšiřovat o nové jedince.

Kočky krmte odděleně a misky po krmení vždy umyjte. Zamezte možnosti společného krmení z jedné misky. Každou kočku chovanou společně s FeLV pozitivní kočkou nechte pravidelně vakcinovat proti FeLV viru. Chovejte FeLV pozitivní kočku striktně doma, nepouštějte ji ven.

FeLV pozitivní kočku nechte vykastrovat, jelikož existuje možnost přenosu viru na její potomstvo a také riziko podlehnutí zvířete souvisejícímu onemocnění s FeLV v průběhu nebo po březosti.

Ochrana kočky před virem kočičí leukémie

U všech koček, které chodí ven anebo jsou chované v domácnosti společně s FeLV pozitivní kočkou doporučujeme rutinní vakcinaci proti FeLV. FeLV vakcinace je velmi efektivní v prevence infekce. Očkovány by měly být i FeLV pozitivní kočky, které jsou klinicky zdravé (pozitivní ELISA/ICA testy nebo PCR, ale negativní IFA), jelikož tyto mohou být falešně pozitivní anebo se může jednat o předcházející expozici viru. V takovém případě neočkování znamená ponechání kočky senzitivní vůči infekci.

Upozornění: Tento článek je pouze informativní a nenahrazuje odbornou konzultaci nebo vyšetření zvířete veterinárním lékařem. Pokud máte jakékoliv pochybnosti o zdravotním stavu vašeho zvířecího mazlíčka, neprodleně kontaktujte svého veterinárního lékaře.

Autor: