15. února 2018 6:28 Lidovky.cz > Relax > Domácí mazlíčci

PSÍ BLOG: Co vše stihnete se psem v Tatrách za jeden víkend

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Ve Vysokých Tatrách objednávejte ubytování strategicky, abyste toho mohli hodně... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ve Vysokých Tatrách objednávejte ubytování strategicky, abyste toho mohli hodně... | foto: Miroslava Kohoutová

Tatry si určitě zaslouží více času na poznávání, ale pokud máte k dispozici pouze dva dny, i tak toho můžete stihnout mnoho.

Jestliže vyjedete na víkend už v pátek v rozumný čas, nezapomeňte se cestou zastavit u přehradní nádrže Liptovská Mara. My vlastně vždy, když jedeme se psem, zastavuje u nějaké vody. Na cestách totiž Šejmi chce pít jen z přírodních zdrojů, takže začínáme mít již dokonalý přehled o všech rybnících, říčkách, potocích a loužích v celé Evropě. Od Brna je Liptovská Mara něco pod čtyři hodiny jízdy, takže ideální čas na vyvenčení psa. Když si navíc zajedete kousek dál od Liptovského Mikuláše směr Liptovský Trnovec, objevíte spoustu míst, která budete mít jen pro sebe, nebo s minimálním počtem turistů.

Road trip se psem

Miroslava Kohoutová se živí jako copywriter. Již několik let píše psí blog, který dělá pro radost všem, kteří milují psy a chtějí se pravidelně zasmát. Píše o cestování se psem, svých zážitcích, ale i zážitcích z pohledu psa. Chce ukázat, že život se psem je jedna velká psina. 

Ve Vysokých Tatrách objednávejte ubytování strategicky, abyste toho mohli hodně stihnout. My dali přednost klidnému apartmánu v obci Mengusovce s výhledem na Gerlachovský štít. Nejen, že jsme ušetřili spoustu peněz tím, že jsme nebydleli přímo v turistických oblastech, ale ještě jsme měli ideální polohu na dva následující výlety.

V sobotu jsme se vydali na Štrbské pleso a od něj k vodopádu Skok. Celkem jsme ušli před 10 kilometrů a cesta i s kocháním nám zabrala něco kolem 4 - 5 hodin (mapa výletu zde). Terén je naprosto v pohodě, sice stoupání, ale relativně pozvolné. Cestou budete narážet na mnoho turistů, takže za nás je lepší mít psa na vodítku. Pokud zapomenete pro psa vodu, nevadí. Bude mít několik možností, kde se může napít, díky nedaleké říčce Mlynica. Tento výlet vážně moc doporučuji. Štrbské pleso by podle mne měl vidět každý a vodopád Skok je pak skvělou „třešinkou na náročném turistickém dortu“.

Na cestách totiž Šejmi chce pít jen z přírodních zdrojů, takže začínáme mít již...
Jestliže vyjedete na víkend už v pátek v rozumný čas, nezapomeňte se cestou...

V neděli doporučuji výlet na Skalnaté pleso (trasa zde). Z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso jsme se vyvezli lanovkou. Byla to Šejminky první lanovka, takže jsme se trochu báli, jak to bude zvládat, ale nakonec se kochala celou cestu a spíše ji to fascinovalo, než děsilo.

Ještě k té lanovce. Za psa jsme nic neplatili, ale samozřejmě musí být po celou dobu na vodítku. Hlavně si ale neplánujte výlet se psem lanovkou na Lomnický štít, protože tam pes nesmí. Z Tatranské Lomnice se tedy dostanete se psem pouze na Skalnaté pleso a jezdí na něj klasická kabinová lanovka. A ještě jeden malý tip: když si objednáte lístky online, vyjde vás to levněji.

Jestli jsem si myslela, že je vodopád Skok nádherný, tak ze Skalnatého plesa jsem byla úplně mimo. Je to opravdu krásné místo, o které byste se neměli ochudit.

Zpět jsme šli pěšky. Vydali jsme se směr Zemkovského chata, kde jsme si došli na jídlo. Počítejte s tím, že terén je hodně kamenitý, určitě to není ideální výlet pro psy, kteří mají problémy s klouby. Pro lidi doporučuji trekingové hole. My jsme je bohužel neměli, takže nám cesta zabrala nekonečný čas, ale spíše byla problémem naše nevytrénovanost a unavenost ze sobotního výletu. Od Zemkovského chaty jsme se vydali směr Obrovského vodopád a dále k vodopádům Studeného potoka. Do té doby nás provázelo docela dost lidí, ale směrem k Tatranské Lomnici jsme nepotkali nikoho. Čtyři kilometry v Tatrách bez turistů a naštěstí i bez medvědů.

Nejen, že jsme ušetřili spoustu peněz tím, že jsme nebydleli přímo v...

Když jsme došli do cíle, úplně se nám klepaly nohy. S vypětím posledních sil jsme si ještě trochu zašli k budově lanovky, abychom vhodili do schránky první pohled pro naši několikaměsíční neteř Terezku a pak jsme se jen chystali tiše umřít. Ale umírejte, když vás ještě čeká pětihodinová cesta autem domů.

Ale to už „trochu“ dramatizuji. Byl to opravdu krásný výlet, krásný čas v Tatrách, a pokud můžete, vyjdete se někdy po našich pejskařských stopách.

Článek vyšel na blogu Život se shiba-inu.

Miroslava Kohoutová
  • 0Diskuse

Najdete na Lidovky.cz