Neděle 29. května 2022, svátek má Maxmilián, Maxim
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Mladí a neklidní

KUBÁNÍK: Jak jsem zavolal cizí paní a udělali jsme si mejdan v autě

Josef Kubáník foto: Kateřina Nosková

Vymysleli jsme u nás ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti akci Jako na zavolanou, během které jsme telefonovali seniorům, abychom je v téhle pitomé covidové době potěšili a přivedli na jiné myšlenky. Brzy poté, co jsme informace o ní zveřejnili, se mi ozvala vnučka paní Jarmily, že mě má babička a ráda a že by jí udělalo radost, kdybych se jí ozval. Tak jsem na nic nečekal a vytočil číslo.
  9:14

Na druhém konci se ozvala vitální a čiperná paní, která ale ležela v nemocnici se zlomeným krčkem a byla smutná, protože ji nemohly navštěvovat dcery, ani milovaná vnoučata a pravnoučata. Za celou dobu hovoru si ale vůbec nestěžovala. Naopak. Stále se zajímala o divadlo, o situaci v kultuře, o zájem diváků. A protože takové hovory s cizími lidmi člověk nezažije často, za několik týdnů jsem paní zatelefonoval znovu. 

Josef Kubáník

V roce 1999 absolvoval Zlínskou školu umění a po dvou letech ve zlínském divadle nastoupil do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde je dodnes. Začínal zcela nenápadnými rolemi, jako byl pes v komedii Poprask na laguně, který se ještě ke všemu jmenoval Pako, nebo němou postavou černocha, který měl za úkol během představení stěhovat stůl. Později se vypracoval k zásadnějším rolím, ať to byl Smerďakov v Pitínského dramatizaci Bratrů Karamazových, Saturnin, Trigorin v Rackovi, či Štastlivec v Ostrovského Lese. Po boku Květy Fialové vytvořil hlavní roli v tragikomedii Harold a Maude, spolu si zahráli i titulní postavy v příběhu Oskar a růžová paní. 

Diváci jej znají i z televizních seriálů Gympl s (r)učením omezeným, Temný kraj, Sestřičky a další, ale věnuje se i marketingu, a to nejenom pro Slovácké divadlo, ale třeba i pro vznikající dokument o posledních třech letech Václava Havla s názvem Tady Havel, slyšíte mě?. Je moderátorem uherskohradišťské Letní filmové školy, v roce 2019 napsal knihu Poslední deník Květy Fialové a v roce 2020 mu vyšel sms thriller Herec. Od března 2021 v Českém rozhlase Zlín moderuje svůj autorský pořad Na pohovce JK.

Jen tak, abych se zeptal, jestli je jí už lépe. A pak zas a zas. Po několika měsících jsem na mobilu vyťukal číslo opět a ozval se známý hlas paní Jarmily, která mi ale oznámila, že upadla a je v nedobrém stavu v nemocnici. „To víte, za chvíli mi bude devadesát, to už tělo neposlouchá, jako dřív,” řekla rezignovaně. „Tak to se mi moc nelíbí,” opáčil jsem a uzavřeli jsme dohodu. Jakmile se zdraví zlepší, pozvu ji k nám do divadla, ať se konečně poznáme osobně. „Platí,” souhlasila vesele. Po dalších týdnech se to skutečně povedlo, a tak jsem začal vybírat vhodné představení a zařizovat vstupenky. Co jsme si slíbili, to jsme přece museli splnit.

A nadešel večer V. Věděl jsem, že paní Jarmila bude i s dcerami sedět v první řadě, a během představení jsem tu a tam na ta místa mrknul, abych zjistil, jak ta moje dotyčná neznámá vlastně vypadá. Ani jedna z tří dam, které na pohodlných divadelních sedadlech sledovaly komedii, ale neodpovídala představě devadesátileté babičky. A taky že ne. Po představení mě přivítala vitální žena vypadající na slabých sedmdesát, stisk ruky měla tak pevný, až jsem byl rád, že není v plné síle. „Jdeme si někam sednout?” mrkla na mě a takovou nabídku jsem nemohl odmítnout. Jenomže! Covidová situace toho dne nám udělala čáru přes rozpočet - všechny podniky byly zavřené. „Přece to nevzdáme,” shodli jsme se a nenechali se vyvést z míry. Zůstali jsme v autě, svítili jsme si v něm mobilem, prohlíželi si fotky a vyprávěli si svoje životy. Díky tomu jsem se dozvěděl třeba to, že paní Jarmila byla jako mladé děvče zavřená v nechvalně známém uherskohradišťském kriminále, kde ji vyslýchal sadistický soudruh Grebeníček, a vzpomínky měla tak strašné, že dodnes kolem něj nemůže projet. Dozvěděl jsem se ale také to, jak miluje svoji rodinu a co jí pomohlo, když ležela v nemocnici a těšila se, že se poznáme.

Na závěr jsme se domluvili, že si setkání zopakujeme a že si dáme pěkně do trumpety. Včera jsme si volali zase a domluva prý platí. Tak se těším a všem vám přeji rok plný nečekaných a dojemných zážitků a u nich, jak říkala moje babička, dušu v péří.

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...