Okouzlení velkými kameny. K čemu megality sloužily našim předkům a proč jsou opředené mýty?

Premium

Menhir přezdívaný Zakletý mnich u Drahomyšle na Žatecku patří k nejznámějším u nás. Měří 220 centimetrů a jako významný krajinný prvek je dokonce chráněný zákonem. | foto: Profimedia

  5:00
Megality čili obrovské kameny stavěli a uctívali lidé v mladší době kamenné především na západě Evropy. Minula posedlost kamennými obry českou kotlinu? K čemu megality našim předkům sloužily? A proč lákají i dnes?

Celý článek je jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit

Za megality nemusíme jezdit do anglického Stonehenge nebo do bretaňského Carnacu. Máme je často doslova za humny, například u Kutné Hory, u šumavských Volar nebo v pražské Troji. Na rozdíl od megalitů z Anglie či Bretaně zbudovaných lidmi mladší doby kamenné jsou ty naše podstatně mladší. Mnohé z nich byly vztyčeny spolky nadšenců až v 21. století.

Okouzlení megality se v Češích probudilo už v druhé půli 19. století. Učenci tehdy nabyli dojmu, že ani v obřích kamenných památkách nemůžeme zaostávat za světem. Vydávali se do přírody, na místa dávných sídel a hledali. I když z řečtiny pocházející slovo megalit znamená doslova „velký kámen“, profesionální badatelé i amatérští nadšenci se často spokojili i s kameny nevelkých rozměrů, tak trochu v duchu zásady „malý, ale náš“.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

99
Předplatit
Flexibilní, bez závazků
Automatické obnovování

Roční

989
Předplatit
Nejlepší poměr cena/výkon
Ušetříte 17%

Dvouleté

1 889
Předplatit
Nejvýhodnější
Ušetříte 20%

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu Lidovky.cz, iDNES.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se
Vstoupit do diskuse
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.