Pátek 22. října 2021, svátek má Sabina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Magazín

Krajina jako celek ztratila schopnost zadržovat vodu. Mohou za to těžké stroje, říká odborník


Kácení v lesích obce Libošovice zanechalo zdevastovanou nivní louku i dno údolí, hluboké koleje, uvázlý harvestor, lesní paseku i zaházený potok. | foto: Jan Piňos

Premium Rozhovor
Pro život je nepostradatelná. Voda je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. V rámci Dne venkova na zámku ve Žďáru nad Sázavou v září proběhla konference, která se věnovala právě vodě a ekologickému hospodaření v krajině.

„Naše krajina se však v posledních letech významně změnila. Nástup těžké techniky v zemědělství vyvolal potřebu scelování pozemků do velkých půdních bloků, ale také plošné odvodnění všech dříve podmáčených pozemků,“ říká v rozhovoru ředitel Správy CHKO Žďárské vrchy Václav Hlaváč, který na konferenci vystoupil.

Lidovky.cz: Proč nedokáže krajina zadržovat vodu a proč je důležité, aby tuto schopnost krajina měla?
Voda, která naprší na zemský povrch, se vždy částečně vsakuje, částečně se prostřednictvím výparu a fyziologických procesů rostlin vrací zpět do ovzduší a část jí odtéká vodními toky pryč. Ve zdravé krajině jsou všechny fáze vodního cyklu v optimálním poměru, což je důležité pro naše klima, doplňování zásob spodních vod, ale třeba i pro zemědělství nebo lesnictví. Naše krajina se však v posledních letech významně změnila. Nástup těžké techniky v zemědělství vyvolal potřebu scelování pozemků do velkých půdních bloků, ale také plošné odvodnění všech dříve podmáčených pozemků. Meandrující potoky se změnily v rovné hluboké kanály odvádějící vodu pryč. Odvodněná byla také většina mokřadů. Dělali jsme zkrátka vše proto, aby voda, která naprší, odtekla co nejrychleji pryč. Krajina jako celek tak ztratila schopnost zadržovat vodu, byla narušena její retenční funkce.

Lidovky.cz: Kolik procent vody je schopná krajina zadržet?
Schopnost krajiny zadržet vodu nejde vyjádřit jednoduše v procentech. Jde především o to, jak dlouho se voda po srážkách v krajině udrží. Obecně platí, že čím větší zdržení, tím lépe pro krajinu, zemědělství, pro přírodu i pro člověka. Důležité je i to, že dobře fungující krajina je schopná eliminovat rozkolísanost odtoku vody. Při deštích by se krajina měla postupně sytit jako houba a pak postupně vodu uvolňovat. Současná krajina funguje ale s trochou nadsázky spíš jako betonové parkoviště. Po dešti voda rychle odteče, často formou velkých průtoků s povodňovými škodami. A krátce po dešti nastává perioda sucha se všemi nepříjemnými důsledky.

Lidovky.cz: V minulosti tyto problémy nebyly tak markantní?
I v minulosti přicházely pochopitelně povodně a vyskytovala se i suchá období. Ale frekvence těchto extrémů byla podstatně nižší než dnes. Je to určitě dáno dvěma faktory. Tím prvním je probíhající klimatická změna. Myslím, že dnes již všichni vnímají, že extrémy v rozložení srážek i teplot jsou každoroční realitou. Druhým faktorem je pak stav naší krajiny, která do velké míry ztratila schopnost tyto extrémy eliminovat. Je ale důležité si uvědomit, že oba faktory spolu souvisí. Krajina, která ztratila své retenční funkce, má tendenci k přehřívání, méně vody se dostává také výparem a evapotranspirací do ovzduší, což dál zvyšuje intenzitu a frekvenci klimatických extrémů. Tzv. malý vodní oběh, kdy se voda v krajině vypaří a následně opět padá ve formě mírných srážek na zem, je dnes silně narušený. Stále více se uplatňuje tzv. velký cyklus, kdy klima ovlivňují především velké frontální systémy vznikající atmosférickými rozdíly mezi oceánem a pevninou.

Lidovky.cz: Říkáte, že problémem je především hospodaření na zemědělské půdě, v čem konkrétně je špatné?
Příčina pochopitelně není jedna, je to celý komplex změn, kterými naše zemědělství prošlo, a které se dnes uplatňují. Jak už jsem zmínil, tím hlavním je vznik velkých celků s jednou plodinou. Ve velikosti půdních bloků patří Česká republika k evropským rekordmanům. V krajině zaniklo obrovské množství mezí a předělů mezi pozemky, kde dříve docházelo k zásaku vody. Obrovský vliv má také odvodňění pozemků, které má přímo za cíl odvést vodu rychle pryč. Obrovský problém je také stav drobných vodních toků, které se změnily v hluboké odvodňovací kanály. Velký vliv má pochopitelně i samotný systém hospodaření – přechod od statkových hnojiv na hnojiva umělá vede k deficitu organické složky v půdě, půda je navíc utužovaná pojezdy stále těžší techniky. Velký vliv mají také osevní postupy, resp. zohlednění zásad protierozní ochrany při hospodaření. Alespoň v této oblasti se situace začíná postupně lepšit.

Lidovky.cz: Jak nejlépe tento systém změnit?
Řešení není určitě jednoduché. K přírodě šetrné postupy jsou většinou výrazně pracnější a nákladnější, přitom situace s pracovními silami v zemědělství je dnes velký problém. Návrat k dobám, kdy se vlhké louky sekaly ručně, a seno se vynášelo na hrábích na okolní suché pozemky, je pochopitelně už nereálný. Mnohé ale změnit lze. Klíč je především v nastavení zemědělských dotací. Systém by měl být nastavený tak, aby podporoval hospodaření na menších půdních blocích, aby byla dostupná lehká technika vhodná k obhospodařování podmáčených pozemků atd. Stát by měl jednoznačně dbát na důsledné dodržování zásad protierozní ochrany, dostatečný podíl organické složky v půdě a na další opatření ke zlepšení stavu zemědělské půdy. Cíleně by měla být podporována tvorba a ochrana krajinných prvků, mezí a dalších opatření, které budou bránit soustředěnému odtoku vody a umožní její zasakování. Velkou výzvou jsou také revitalizace vodních toků, tedy jejich návrat do přirozeného stavu. Přestože Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě formou dotací podporuje revitalizace vodních toků jako prioritu při obnově vodního režimu krajiny, je odezva správců toků a vlastníků okolních pozemků zatím spíše nízká.

Lidovky.cz: Jak by bylo možné využívat podmáčené pozemky?
Zde vidím dvě cesty. Obhospodařování těchto pozemků lze určitě alespoň z části řešit zvýšenou dotační podporou používání odpovídající lehké techniky, popř. i ruční práce Měli bychom ale přijmout i to, že část těchto pozemků může zůstat bez hospodářského využití s tím, že tyto pozemky budou plnit především retenční. Neobhospodařované mokřady jsou bohužel stále obecně vnímané jako něco, co do krajiny nepatří. Takové plochy mohou ale přispívat nejen ke zvýšení retenční schopnosti, ale také k podpoře biodiverzity, což je další velký problém současné zemědělské krajiny. Zde je pochopitelně třeba řešit s vlastníkem takového pozemku ekonomické souvislosti, které vzniknou v souvislosti s omezením hospodářského využití.

Lidovky.cz: Problém se zadržováním vody je v krajině i v lesích, čím je to způsobeno?
I naše lesy jsou poznamenané tím, že řada lesních pozemků byla v minulosti odvodněná, podmáčená stanoviště se takto přizpůsobovala potřebám pěstování smrku. Kromě odvodnění lesních pozemků je problém i samotný vysoký podíl smrku v našich lesích. Smrkové monokultury obvykle neumožňují rozvoj bylinného patra, retence vody v takovýchto porostech je pak také omezená. Deficit podzemní vody v lesích je pak považován za jednu z příčin probíhající kůrovcové kalamity. Správnou cestou je určitě pěstování lesů smíšených, věkově a druhově pestrých a prostorově strukturovaných. Jedině takové lesy budou odolné vůči klimatickým výkyvům, budou odolávat biotickým i abiotickým činitelům a budou dobře plnit i své retenční funkce.

Lidovky.cz: Je nějaká země, kde bychom mohli hledat inspiraci? V čem konkrétně?
Myslím, že v podmínkách střední Evropy nenajdeme zemi, kde by neexistovaly problémy s dopady intenzivního zemědělství. Je ale pravda, že například průměrná velikost farem i průměrná velikost půdních bloků patří u nás k největším v Evropě. A právě velikost ploch s jednou plodinou je faktorem, který hraje opravdu důležitou roli. A stačí přejet třeba hranici se sousedním Rakouskem, abychom si ten rozdíl uvědomili.

Lidovky.cz: Pokud by nedošlo k žádným změnám, co se bude s krajinou dále dít?
Tak zde je prognóza bohužel celkem jasná. Budou stále častěji přicházet období silných srážek, které díky špatné retenci vody v krajině budou působit rozsáhlé povodňové škody. Období s nadbytkem srážek budou střídat periody tepla a sucha, která budou limitovat naše zemědělství i stav lesních porostů. Vlivem zrychleného odtoku vody z krajiny nebude probíhat dostatečné sycení spodních vod, lze očekávat jejich dlouhodobý pokles se všemi důsledky, které se již v minulých letech začaly projevovat. Klimatické výkyvy v kombinaci se staven naší krajiny budou mít za následek významné změny ve skladbě naší fauny a flory, řada druhů bude ohrožená vyhynutím.

Zde je třeba zdůraznit, že plánování nových velkých vodních nádrží a přehrad může zajistit dostatek vody pro zásobování obyvatel, nepříznivé důsledky ztráty retenční schopnosti ale přehrady nijak neovlivní. Zásadní roli budou mít především plošná opatření v krajině

Lidovky.cz: Jak se na současném stavu vody v krajině podepsaly klimatické změny?
Mezi stavem naší krajiny a probíhající klimatickou změnou je úzká souvislost. Klimatická změna má jistě velký potenciál měnit současnou skladbu vegetace, ale i spektrum pěstovaných zemědělských plodin. Již nyní jsme svědky toho, jak klimatická změna mění podobu našich lesů (kůrovcová kalamita je nepochybně také z části důsledkem klimatické změny). Jak jsem již zmínil, pestrá krajina s dostatkem lesní i momolesní zeleně může přispívat k vyrovnanějšímu klimatu. Zásadním sdělením by ale mělo být, že dobrý stav naší krajiny je tím nejlepším adaptačním opatřením. Pestrá krajina s dobrou schopností zadržet vodu bude odolávat klimatickým změnám daleko lépe než lány orné půdy s jednou plodinou, či industriální krajina tvořená z velké části halami velkoskladů, průmyslovými areály a dálnicemi.

Lidovky.cz: Může něco pro zlepšení stavu udělat i jednotlivec?
Ano - i toto je velmi důležitá otázka. Dosud jsme mluvili především o krajině, ale velmi důležitým prostorem k řešení retence jsou i naše vesnice a města. Všichni jistě vnímají, jak rychle narůstá rozsah zastavěných a zpevněných ploch, odkud voda rychle odtéká kanalizačními systémy do vodních toků. A zde může k řešení problému přispět opravdu každý. První zásadou by mělo být neodvádět dešťové vody ze střech a dalších zpevněných ploch do kanalizace, ale tyto vody buď zachytit v nádržích pro další využití (zalévání) nebo zajistit jejich zasakování. Existuje široká škála dalších opatření, kterými lze přispět k retenci vody v zastavěných územích obcí – to by ale bylo již nad rámec tohoto rozhovoru…

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat