Úterý 17. května 2022, svátek má Aneta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

ASI.JATKA: S Tomem o houslích a práci pro dobro lidí

Lidé

  6:57
S Tomášem Nguyenem jsme se seznámili na skvělém TEDxYouth, kde jsme oba dobrovolničili. O několik měsíců později jsme se potkali na naší alma mater na Univerzitě Karlově a Tom mi v roli v moderátora akce Na Hollaru kladl chytré otázky o vietnamské komunitě a naší druhé generaci. Pro tentokrát jsme si vyměnili role.

Trang Do Thu foto: Alan Homolka/Facebook


Odkud pocházíš?
Narodil jsem na severu Vietnamu v oblasti Phu Tho. Naši se seznámili ve Vietnamu. Mamky rodiče nesouhlasili, protože nechtěli, aby se odstěhovala. Mamka ale byla emancipovaná a chtěla pryč. Takže jsme nakonec deset let žili v Ostrově na Karlovarsku. Pak jsme se přestěhovali. Měl jsem od mateřské školky tři české babičky, lomeno tetičky. Byly to sousedky, takže jsme spolu z okna vyhlíželi, jestli rodiče přijíždějí domů. Jinak vietnamsky umím, ale je to úroveň, kterou se bavím s rodiči. Když jsem se jim snažil vysvětlit rozdíl mezi vietnamským a českým vzděláváním, nepodařilo se mi to.

Tomáš Ng, houslista a milovník pho

A co je podle tebe teda ten nejzásadnější rozdíl?
Ve Vietnamu se za školu platí, takže rodiny podporují ty nejtalentovanější a nejchytřejší děti. Je důležité, aby je ten hlavní, nejšikovnější, zabezpečil. V rodinách funguje totiž nepsaná smlouva – nepotřebujeme od tebe pomoc, ale vlastně bys svou rodinu měl finančně podpořit. Když nepomůžeš, pomluví tě. Vietnamští rodiče taky hodně srovnávají. Já jsem u nás, v uvozovkách, ten úspěšnější. Mladší brácha to pociťoval. Naši ho neposílali do české rodiny. Neměl tu disciplínu. Brácha je teď na učňáku na kuchařině a cítí se upozaděnej. Mamka to ví, dává mu proto pozornost a snaží se ho brát takového, jaký je.

Do Thu Trang

Patří ke generaci Vietnamců v Česku, kteří každodenně porovnávají rozdíly - ty kulturní i generační. Narodila se ve Vietnamu. Do Česka přicestovala s rodinou jako pětiletá a dlouhou dobu vyrůstala v české rodině. Na střední škole chtěla být diplomatkou, potom ale vystudovala Marketing a PR a Česko-německá studia na Karlově univerzitě. Sama o sobě píše, že se pohybuje kolem marketingu, startupů, copywritingu a IT. O svém životě v Česku píše na blogu Asijatka.cz. Je svobodná, bezdětná, má české a vietnamské občanství.

Studuješ marketing a PR, ale také hru na housle. To se u Vietnamců tady tak často nevidí…?
Jsem na marketingu na Karlově univerzitě a zároveň na Pražské konzervatoři. Od šesti let jsem hrál na housle a chtěl je studovat. Rodiče mě chtěli dát na klavír, ale jedna paní učitelka mi řekla, že housle mají větší uplatnění.

Měl jsem chvíli temné období, kdy jsem moc nehrál. V Praze jsem se zase do toho dostal. V sextě jsem se rozhodl, že půjdu na konzervatoř, takže jsem se připravoval se skvělou učitelkou na soutěže a přijímačky. Mám teď nového profesora. Je mu 82 let a já ho zbožňuju, protože vede studenty k tomu, aby milovali housle. A má stejné datum narození jako já.

Nedávno jsem taky začal zpívat ve sboru. Je mi líto, že se hudbě nemůžu plně věnovat. Musím v tomhle být pragmatický. Mým snem bylo být sólista nebo hrát v orchestru. Ale zároveň když vidím, v jakém stavu je společnost, tak bych chtěl dělat něco prospěšnějšího.

Co by to bylo?
Například některé skupiny jsou znevýhodněné, ale kouká se na ně, jako by si za to mohly samy. Chtěl bych pomáhat měnit toto paradigma a zlepšovat soužití. Teď jsem začal trochu pomáhat v neziskovce, která dělá prevenci a informační kampaně o AIDS. Taky mě zajímá problematika LGBT, protože sám jsem gay. Coming-outem jsem si prošel ve čtrnácti letech. Chtěl bych, abychom se jako zástupci vietnamské LGBT komunity mezi sebou víc bavili, propojovali, abychom se nebáli o tom se svými rodiči mluvit. Teď je to zvláštní stav. Ve společnosti se o tom ví, ale pro všechny je to tabu.

Taky se vzdělávám v oblasti sociálních firem, jejichž smyslem je maximalizovat sociální dopad. Chystám se teď na semestr do Singapuru, kde jsem si vybral hlavně ekonomické předměty. V létě budu na letní škole o sociálním podnikání a budu psát bakalářku o firemní kultuře sociálních podniků. Funguje tam takový filantropický kapitalismus – člověk chce vydělávat peníze a zároveň mít pozitivní dopad na společnost. Je to vlastně takový paradox.

Autor:

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....

Češi řeší, čím topit. Proč bychom se neměli zbavovat plynového kotle?

Premium Plynu pro domácnosti by mělo být dosti při přerušení dodávek z Ruska. Nedostatkový plyn sice zdražuje, ale rychlý...

I vysokoškolák může být blbý, říká obávaný lovec z Novy Doktor Vševěd

Premium Na úspěchu televizní soutěže Na lovu má Jiří Martínek velký podíl. Diváci žasnou nad jeho znalostmi. On žasne taky –...

Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?
Kolik utratí průměrná česká rodina a jak tyto náklady snížit?

Podle diskuzí na eMimino.cz průměrná čtyřčlenná rodina utratila v roce 2021 za jídlo a drogerii průměrně 10-17 000 Kč. Tedy až 204 000 Kč ročně....