Je tomu bezmála dvanáct let, co se objevil jako neznámý mladík v Česko Slovenské SuperStar. Přestože vypadá pořád téměř stejně jako tenkrát, urazil za tu dobu velkou vzdálenost – vydal řadu desek, které originálním způsobem propagoval, podařilo se mu vystoupit v pražské O2 areně, získal si stálé publikum. A jak poznamenává, naučil se mezitím zpívat, protože sebekriticky přiznává, že to tenkrát, když šel do soutěže, moc neuměl. Letos se chystá do soutěže podstatně větších rozměrů – do celoevropské Eurovize, prestižního klání, které se koná už pětašedesát let a kdysi vyzvedlo na vrchol například skupinu ABBA.
  |
Přestože Ben patří k mladé generaci hudebníků, kteří už své písně prezentují především na internetu, klasickou soutěží nepohrdá, naopak si velice váží toho, že může být její součástí. Při hovoru je velmi spontánní, rád se rozpovídá na jakékoli téma a svou řeč prokládá anglicismy, které už jsou pro jeho vrstevníky normální, například že se postaví na „stage“ místo na pódium či že písničce neřekne jinak než song…
Co jste poslouchal jako malý, jaké máte hudební vzory?
Dva lidé jsou na prvním místě: Sting a Steve Tyler z Aerosmith. Moje máma Stinga moc ráda poslouchala, vyrůstal jsem s jeho deskou Mercury Falling. Podobné to bylo s Aerosmith a jejich slavnými deskami jako Get the Grip a Nine Lives. Doteď si je rád poslechnu. Potom Pink Floydi, Rolling Stones, Queeni… Já se pořád ještě hledám, mám výhodu toho, že jsem začal tak pozdě, až ve dvaceti letech, tak jsem neměl období, kdy bych se snažil někoho napodobovat. A originální se snažím být i teď.
