Spíše než jako oslavu vzkříšení a nanebevzetí Krista dnes Velikonoce vnímáme jako svátky jara. Velmi oblíbené svátky. Podle Kafky je slaví tři čtvrtiny Čechů. Obzvlášť na Moravě se k barvení vajec a pomlázce přidávají další lidové zvyky jako třeba objížďky osení, polévání vodou a další. Obecně zájem o lidový folklor a tradice, a to i u mladé generace, podle etnologů poslední roky stoupá. „Je to projevem jakéhosi antiglobalizačního trendu, protože v této době unifikace stoupá počet lidí, kteří se snaží o návrat k vlastním kořenům, hledají vlastní identitu,“ vysvětluje si to Kafka.
Významnou roli podle něj hrají i televizní pořady typu Kde domov můj a AZ kvíz, které u širší veřejnosti probouzejí zájem o naši historii, a státní podpora tradiční lidové kultury.
Zájem o velikonoční beránky je, říká majitelka cukrářství |
LN: Před lety jste spolu s režisérem Tomášem Petráněm natočil dvouhodinový dokument o velikonočních zvycích Od Popelce do Provody. Co ten poněkud tajemný název znamená?
Odkazuje na začátek a konec postního a velikonočního období. Půst začíná Popeleční středou, kdy se věřícím při bohoslužbě v kostele udílí se slovy „Pomni, že prach jsi a v prach se obrátíš“ znamení popelce. To je křížek, který kněz vyznačí na čele věřících z popela kočiček, které byly vysvěcené předešlého roku. No a „do Provody“ odkazuje na závěr velikonočního období – Provodní neděli týden po Velikonocích, kdy dříve doznívaly velikonoční zvyky. Někde dozvuky pomlázky, jinde první svatby, pouti... Je to pozůstatek zvyku slavit svátky osm dní, takzvaným oktávem, tedy od Božího hodu velikonočního právě po Provodní neděli.
Etnolog Luboš Kafka.
LN: Takže odtud to chronicky známé Hody, hody, doprovody!
Ano, ale dnes už si jen málokdo pod tím představí něco konkrétního, jak ostatně naznačuje i zažitá psaná podoba úsloví „doprovody“. Správně by se mělo psát „do Provody“.
LN: Zdobení vajec není ryze český zvyk, nicméně je u nás velice rozšířen a v nápaditosti zdobení vynikáme i v mezinárodním srovnání. Existuje pro to nějaké historické zdůvodnění?
Na to, jak jsou české země malé, tak skutečně vynikají širokou škálou technik zdobení. Vedle klasického barvení se užívá technika batikování, vyškrabování, plastické zdobení voskem nebo nanášení aplikací jako například nalepování slámy a další. Z tohoto pohledu patříme k velmocem svého druhu. A to i v počtu regionálních variant, kdy i veřejnost rozlišuje kraslice chodské, hanácké nebo třeba slovácké. To má souvislost i s podporou lidových obyčejů po roce 1948, kdy se s tímto regionálním označením prodávala na velikonočních trzích a často to byly výrobky umělců sdružených pod Ústředím lidové umělecké výroby.
  |
LN: Jak je to s pomlázkou, ta se objevuje pouze v Česku a na Slovensku?
Byť jádro výskytu představují Čechy, Morava, Slezsko a Slovensko, nedá se říct, že by to byl etnicky vyhraněný zvyk. S pomlázkou se chodilo i v kontaktních oblastech u části německého obyvatelstva nebo v některých regionech v Polsku. Největší koncentrace tohoto obyčeje je nicméně v českých zemích. O jak starou tradici se jedná, nevíme. Doklady sahají do 14. století, kdy se o ní nacházejí zmínky u Jana z Rokycan. Ale nevíme, do jaké míry bylo mrskání oboustranné, vzájemné mezi chlapci a dívkami, nebo jestli jako dnes šlo o akt vykonávaný převážně chlapci na opačném pohlaví. Pozdější prameny z 19. století ale ukazují na podobný průběh, jaký známe nyní.
LN: Jak se na zvyk vymrskat dívky a dostat za to odměnu dívají vaši zahraniční kolegové?
Pokud bychom mluvili o etnolozích, kteří se zajímají o zvykosloví, tak ti zas až tak překvapení nejsou, ale mimo odborné kruhy jsem se setkal s názorem, že jsme barbarská země, když o Velikonocích mlátíme ženy. V poslední době se samozřejmě objevily hlasy, že pomlázka je projev sexuálního násilí a sexismu a že by se s tím mělo něco dělat.
LN: A mělo? Co si o tom jako etnolog myslíte?
Nedomnívám se, že by měla být úkolem etnologie snaha měnit projevy lidové kultury. Asi bychom měli tyto jevy spíše analyzovat, pokusit se o jejich interpretaci a dokumentaci proměn.
Celý rozhovor s etnologem Lubošem Kafkou o velikonočních zvycích a tradicích si přečtěte v magazínu Pátek LN, který mimořádně vychází už ve čtvrtek 18. dubna.
V magazínu dále najdete:
- Pampeliškové Velikonoce. Právě vypukla sezona pampelišek, které lze výborně využít v kuchyni. Co se z nich dá připravit a jak to chutná?
- Rozhovor s katolickým knězem a biologem Markem Orkem Váchou o velikonoční mystice, celibátu i skandálech se zneužíváním dětí.
