De Niro je proslulý tím, že jeho příprava na roli hraničí až s posedlostí. Před Kmotrem II putoval Sicílií s mikrofonem v ruce a nutil vesničany, aby mu říkali jeho repliky. Před muzikálem New York, New York mučil svou pílí slavného saxofonistu Georgieho Aulda. Kvůli Zuřícímu býkovi se naučil boxovat a přibral 20 kilo. Před Misí začal šermovat a před Taxikářem několik týdnů křižoval s taxíkem newyorské ulice. Pokaždé za ním zůstal dokonalý výkon.
  |
Zuřící býk režiséra Martina Scorseseho (1980) přinesl De Nirovi oscarovou příležitost změnit se ze štíhlého ambiciózního mladíka v neforemnou kreaturu líných pohybů a pichlavého pohledu. V Kmotrovi II (1974) zase vytvořil pozoruhodnou variaci na výkon Marlona Branda z úvodního dílu. Role Vita Corleoneho byla pro De Nira vůbec výzva. Stokrát se díval na prvního Kmotra a studoval Brandovy pohyby. Zaujetí se mu vyplatilo - byl z toho také Oscar.
Ropa, indiáni i FBI. Scorsese, DiCaprio a De Niro zvažují film podle bestselleru |
Obraz člověka zahnaného do kouta pak De Niro vykreslil v Taxikáři (1976). Jeho Travis Bickle je ztracený smutný mladík, jenž prošel peklem vietnamské války a drtí ho odlidštěné velkoměsto. Tento snímek byl druhým z několika, které De Niro se Scorsesem natočil. „Znal jsem ho od vidění. Z čirého vnuknutí jsem mu nabídl roli ve Špinavých ulicích (1973). Přišel v malé směšné čepici a já jsem věděl, že to bude ten pravý a že bude výborný,“ vzpomínal později Scorsese.
De Niro zaujal také v jeho dalších snímcích: Mafiáni (1990), Mys hrůzy (1991) a Casino (1995). Náročnou hereckou kreaci (a podle svých slov jednu z psychicky nejnáročnějších) pak předvedl ve slavném válečném dramatu Lovec jelenů režiséra Michaela Cimina. De Niro v něm ztvárnil pensylvánského ocelářského dělníka, kterému se jako jedinému ze tří přátel podaří uprchnout z pekla vietnamské džungle. Na roli se De Niro opět pečlivě připravoval - dělnickou prací.
Herec si zahrál i v bizarním dramatu Terryho Gilliama Brazil (1985), v krimithrilleru Briana De Palmy Neúplatní (1987) nebo v mysteriózním thrilleru Alana Parkera s názvem Angel Heart (1987). Počátkem 90. let se De Niro zaskvěl v dramatu Čas probuzení, v němž ztělesnil pacienta, který v důsledku postižení nemocí žije svým vnitřním životem. Herec se nevyhýbá ani komediím, do tohoto soudku patří filmy Vrtěti psem, Fotr je lotr, Frajeři ve Vegas nebo Stážista.
De Niro je příznivcem demokratické strany. V roce 2016 dostal od bývalého prezidenta Baracka Obamy nejvyšší americké civilní vyznamenání - Medaili svobody. Jeho nástupci Trumpovi však nemůže přijít na chuť. Letos v červnu při udělování cen Tony si De Niro servítky nebral: „Chci říct jediné. Fuck Trump,“ řekl. Americký prezident na hercovu adresu poznamenal, že při natáčení dostal příliš mnoho ran od skutečných boxerů, což se podepsalo na jeho intelektu.
Američan s italskými kořeny se narodil v roce 1943 v New Yorku malířům Robertovi De Nirovi a Virginii Admiralové. Rodiče se rozešli, když byly Bobbymu dva roky. Otec ho často brával do kina, doma pak syn přehrával matce všechny role. De Niro studoval na střední škole hudby a umění, kterou ale v 16 letech opustil. Na počátku 60. let studoval herectví v soukromých kurzech. V období 1973 až 1976 absolvoval průpravu u Lee Strasberga v Actors Studiu.
Co se týká žen, má De Niro slabost pro Afroameričanky. S první manželkou, herečkou tmavé pleti Diahnne Abbottovou, se rozvedl v roce 1988 po dvanácti letech manželství. Mají syna Raphaela; herec adoptoval též dceru své ženy z předchozího svazku. Ze vztahu s bývalou černošskou modelkou Toukie Smithovou má De Niro syny-dvojčata. V roce 1997 se oženil s další exotickou kráskou, herečkou Grace Hightowerovou, s níž se mu narodily další dvě děti.
De Nira mají rádi i čeští milovníci filmu, mezi které zavítal už v roce 1990, kdy poprvé přijel na karlovarský filmový festival. O 18 let později převzal De Niro ve Varech Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.
