Pondělí 2. srpna 2021, svátek má Gustav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Magazín

Doba je taková, že i myši dnes přijdou zamražené a zabalené v igelitu, říká šéf pražské zoo Bobek

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Premium
PRAHA - Miroslav Bobek rozhodně nepůsobí jako jeden z těch univerzálních ředitelů velkých institucí, kteří vypadají, že by mohli šéfovat zrovna tak automobilce jako nemocnici nebo divadlu. Na rozhovor dorazí udýchaný a s foťákem na krku a o zvířatech mluví zasvěceně – je vidět, že je zná a má je rád. Ostatně vystudoval přírodovědeckou fakultu. Po radosti z narození dvou slůňat letos na jaře a otevření pavilonu Darwinův kráter, který představuje australskou faunu i flóru, teď má ale spíš manažerské starosti.

Koronavirová karanténa připravila Zoo Praha o 300 tisíc návštěvníků. Kdyby měla přijít znovu a přinést pozastavení nebo omezení investic, byl by to pro zahradu velký problém. Je tu rozestavěný pavilon goril, na nové zázemí už netrpělivě čekají lední medvědi a změny se má dočkat i horní část zahrady u výběhu koně Převalského.

Ředitel pražské Zoo Praha Miroslav Bobek však nevypadá jako člověk, který by se jen tak vzdával. Když popisuje, jak se mu podařilo na počátku jeho zoomise získat na Šrí Lance slonice Tamaru a Janitu, jež se staly základem nového chovu, pomyslím si, jak zajímavé to je, že i u velkých věcí většinou záleží spíš než na smlouvách na náhodě a na tom, jak jí dokážete využít.

LN: Letos v lednu uplynulo deset let od chvíle, kdy jste zasedl do ředitelského křesla pražské zoo. Bilancoval jste?
Já se dívám spíš dopředu, zpátky se moc neohlížím. Ale byla spousta silných chvil, za které jsem vděčný. Jednou z nich bylo, když jsme v červnu 2011 po našem prvním českém transportu vypouštěli v Mongolsku koně Převalského do přírody. Transportů, při nichž jsme využívali armádních letounů CASA, bylo pak ještě osm, ale na ten první nezapomenu. Radost a zadostiučinění bylo obrovské, protože historie pražské zoo je s koněm Převalského opravdu úzce spojena.

První dvojice – samec Ali a klisna Minka – sem přišla už ve 30. letech, kdy je zahradě věnoval hipolog František Bílek. Za války se je tu podařilo udržet a množit řediteli Janu Vlasákovi, což byl důstojník Československé armády. Mimochodem, tehdy se tu také podařilo patrně poprvé na světě uměle odchovat mládě ledního medvěda. Následovalo mezinárodní sympozium na záchranu koně Převalského v roce 1959 a od té doby se tu vede světová plemenná kniha koně Převalského. Všechno to vyvrcholilo právě tím prvním transportem do země původu tohoto druhu.

Přečtěte si celý článek a veškerý další obsah na Lidovky.cz s iDNES Premium

Akční nabídka první měsíc za 1 Kč, následně za 39 Kč měsíčně. Členství je možné kdykoliv zrušit a je bez závazků.

Již máte předplatné? Přihlaste se a čtěte dál.