zavřít
1 / 38
náhledy
Pelčákův parťák Rukavišnikov se při svlékání skafandru v mořských vlnách pozvracel po pěti minutách, Pelčák po půl hodině.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Pelčák byl naprosto fyzicky zdráv. Jen trochu hůře viděl.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Pelčákovo jméno (na snímku vpravo) nese planetka 6149 objevená v roce 1979.
Autor: Reuters
Start rakety Pelčák viděl na vlastní oči.
Autor: Reuters
Pelčák a Rukavišnikov při odpočinku v Hvězdném městečku.
Autor: Reuters
Do vesmíru se Pelčák sice nakonec nepodíval, Remek však do kosmu vzal jeho panenku a rukavici, které má „neúspěšný vesmírný kandidát“ dodnes schovanou jako suvenýr.
Autor: Reuters
Po odchodu do důchodu chtěl Pelčák vstoupit do politiky - kandidoval do sněmovny i do senátu.
Autor: Reuters
Ať už Pelčák létal ve vojenských nebo civilních strojích, létání miloval.
Autor: Reuters
Dnes se Oldřich Pelčák věnuje převážně rodině a koníčkům, stále však objíždí přednášky, kde vypráví o své chystané cestě do kosmu.
Autor: Reuters
Vzácné chvíle odpočinku v Hvězdném městečku.
Autor: Reuters
Před sametovou revolucí chtěl Pelčák pracovat jako pilot dopravních letadel. Soudruzi mu však odchod k ČSA nepovolili.
Autor: Reuters
Pelčákův parťák Rukavišnikov nakonec do vesmíru letěl, ale s jiným kolegou.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Kosmonauti procházeli přísnými testy - museli být v bezvadném zdravotním stavu.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Do konkurzu na „prvního českého kosmonauta“ vojenští velitelé vybrali 24 lidí.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Čeští kosmonauti s herci a dalšími slavnými osobnostmi.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
V Hvězdném městečku Pelčák přípravou na let do vesmíru strávil rok a čtvrt. Nakonec ale letěli jiní.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Ondřich Pelčák při nácviku pohybu ve stavu bez tíže.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Teoretická příprava na let do vesmíru probíhala v ruštině.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Proč nakonec do kosmu letěl Remek a ne Pelčák, nikdo nikdy oficiálně nevysvětlil.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Usměvavý Oldřich Pelčák (vlevo) se svým parťákem Nikolajem Rukavišnikovem.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Náročná fyzická příprava.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák (vlevo) v Hvězdném městečku u Moskvy pobýval s rodinou. Spolu s ostatními kosmonauty tam slavil i Silvestra.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák se přijel osobně podívat i do Bajkonuru.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Po přistání na sebe kosmonauti měli upozornit dýmovnicemi.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Po návratu z oběžné dráhy museli kosmonauti svéct skafandr a obléct neopren. Náročná operace trvala až hodinu.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák (vpravo) do kosmu nakonec nikdy neodletěl, Vladím Remek (vlevo) ano - na začátku března 1978.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák se učí řídit vesmírnou loď.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Při případném letu do vesmíru museli všechna důležitá rozhodnutí činit vždy oba kosmonauti současně.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák toužil po studiu na elitní vojenské škole v Sovětském svazu. Jeho nadřízení mu to však nepovolili.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Oldřich Pelčák při výcviku.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Kdo toužil po letu do kosmu, musel být připraven nejen fyzicky, ale i vědomostně.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Pelčák s dalšími vojáky v Hvězdném městečku u Moskvy.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
V armádě to Pelčák dotáhl až na zástupce velitele divize protivzdušné obrany v Žatci.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Stav bez tíže Pelčák zažil pouze v simulátoru. Do kosmu se totiž nikdy nepodíval.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Pelčák testoval například letadla L610.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Po odchodu z armády Pelčák pracoval jako testovací pilot - na snímku v letadle na kunovickém letišti během povodní.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Většinu profesní kariéry strávil Oldřich Pelčák jako předváděcí pilot Display Teamu.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
Ondřich Pelčák (na snímku nahoře) se do vesmíru nakonec nedostal. Na fotce je se svým sovětským „parťákem“ Nikolajem Rukavišnikovem.
Autor: Archiv Oldřicha Pelčáka
