Vašek, aspoň dle mé zkušenosti, se nikdy o svůj majetek vlastně ani moc nezajímal. Nicméně v roce 1997 byl svojí druhou ženou Dášou přemluven k tomu, aby se do této oblasti vneslo světlo a pořádek. A tak mně zavolal, vše mně vysvětlil a já onen úkol přijal. Věřil, že vše zjistím, utřídím, vyhodnotím a vyvodím patřičné závěry.
O což jsem se další čtyři měsíce snažil (než jsem mu vše v podobě celkem tlusté zprávy ve formátu A4 na Hrádečku předal). Překážky někdy byly nemalé. Dodnes mám v živé paměti situaci, kdy jsem se dostavil do České národní banky a dožadoval se toho, že chci vidět všechny stavy a pohyby na účtech pana prezidenta.
Načež jsem byl zadržen, poté odveden a následně (už za asistence policie) podroben výslechu. Výsledkem pak bylo ujištění se všech přítomných, že sepsat takové pověření může napadnout jen a jen Václava Havla. Za sebe dodávám – souhlas. I proto jsem ho měl tak rád.