S Václavem Havlem mám spojenu celou řadu zážitků, které se mi i po těch letech vybavují prostřednictvím fotografií z událostí, kdy jsem mohl „být při tom“. Zakládání Občanského fóra, volba Václava Havla prezidentem, jeho domácí i zahraniční cesty, návštěvy v sídle NATO a Evropské unie, kde poprvé formuloval požadavky na náš vstup do těchto organizací, fotografie „odcházejícího“ Václava Havla na pláži Atlantiku v Portugalsku...
Václav Havel před americkým Kongresem v roce 1990.
Jedna fotografie má však pro mne jakousi přidanou hodnotu. Je z jeho projevu v Kongresu Spojených států v únoru 1990. Havel na ní stojí se zdviženým véčkem před americkými kongresmany, kteří vestoje aplaudují jeho projevu. Tam, v té neopakovatelné atmosféře nabité emocemi, obdivem, dojetím, nadšením z člověka, který se nedávno stal z politického vězně prezidentem, jsem si uvědomil, jak moc se toho změnilo, že jsme opravdu svobodní a díky Václavu Havlovi opět světem respektovaní.
