Dukla 61, Okupace a aktuálně Dcera národa, šestidílný seriál nové streamovací platformy Canal+, který bude mít premiéru letos na podzim. Ve výčtu rolí Antonie Formanové je znát silná historizující linka, a tak se mi při pohledu do hereččiných tmavě hnědých očí automaticky vybavuje mladá Helena Bonham Carterová, která taky na začátku kariéry točila jeden historický film za druhým.
Ze srovnání má Antonie radost. „To je hezký, Helenu Bonham Carterovou zbožňuju! Možná mě teď taky čekají samé korzety, je pravda, že dobovky mě potkávají víc. Ale nevadí mi to, mám je ráda,“ říká.
„Strašně ráda vzpomínám na Duklu, protože to byl můj první projekt a otevřel mi dveře dokořán, ale co se týče kostýmů, nejvíc mě bavila Okupace a Dcera národa. Obojí je navíc hozené někam trošku jinam. Jsou propojené se současností a odehrávají se v jakémsi meziprostoru,“ dodává.
V Dceři národa hrajete Zdeňku Havlíčkovou. Většina lidí moc netuší, o koho jde, v učebnicích dějepisu bývá zmíněna pouze jako dcera Karla Havlíčka Borovského.
Já jsem, upřímně, neznala ani tenhle jeden štíteček, její jméno jsem slyšela poprvé. Pro mě bylo národní obrození vždycky strašně vzdálený. Vnímala jsem ho dříve jako dobu unylých barev a nudných pánů v oblecích.
Tak to má asi většina lidí, je to takové synonymum pro školní nudu. Jak Zdeňku vidíte dnes?
Jako silnou ženskou postavu, navíc velmi mladou, která je zakomponována do doby s velmi specifickým řádem. Musí se řídit předem danými osami, které se snaží naplnit. Je to trochu jako běžící stroj, její kolečko se ale jakoby neustále zadrhává.
Zdeňka je rebelka, ne v tom slova smyslu, že by dělala revoluci, v jejím případě jde spíš o vnitřní rebelii, boj o vlastní názor a rozhodnutí. Chtěla se především osvobodit z rukou obrozenců, kteří kolem ní stavěli stále nepropustnější hranice.
Zdeňka byla vlastně marketingovým nástrojem národního obrození, její život měl být vzorným životem české vlastenky, měla si vzít Čecha a obcházet vlastenecké akce…
… jenže se zamilovala do polského barona.
