Milan Hodža se z pražského politického prostředí značně vymykal: evangelík, doktor filozofie, univerzitní profesor, polyglot hovořící plynně přinejmenším deseti jazyky, zároveň ale bonviván s manýry uherského grófa, který měl podle historika Antonína Klimka "nesporný talent k shromažďování a rozmnožování hmotných statků – a také k jejich promrhávání". Jeho velkou slabostí byly také ženy: podle Klimka měl s jednou ze svých milenek dítě, na které matce platil z erárních peněz jím vedeného ministerstva školství. Jak na tyto eskapády reagovala Hodžova manželka, bohužel nevíme.
Milan Hodža s rodinou na přelomu 20. a 30. let (zleva Irena Hodžová mladší, Irena Hodžová, Fedor Honža, Aglaja Hodžová a Milan Hodža
V jediném životopisném rozhovoru svého života, komentovala Irena Hodžová soužití se svým mužem těmito slovy: "...nie je slasťou byť ženou muža politicky činného v tak malom národe, ako sme my Slováci. To vyžaduje mnoho osobních obetí a často aj mnoho hmotného strádania".
Více o životě Ireny Hodžové čtěte v páteční příloze Lidových novin.
