Muži v Česku propadli fenoménu My little pony. Věří, že přátelství je magické

Když se v roce 2010 začal ve Spojených státech vysílat seriál Můj malý Pony: Přátelství je magické, jen málo kdo mohl předpokládat, že dílo neosloví pouze malé dívky.

„Cílem autorů bylo vytvořit seriál pro děti, primárně dívky, který bude bavit i jejich rodiče. To se povedlo lépe, než kdo očekával,“ popisuje Petr Andrlík, autor bakalářky zkoumající komunitu poníkářů. „Seriál cíleně pracoval s podtóny a skrytým obsahem pro zralejší publikum,“ dodává. V skotačení poníků po barevné zemi zvané Equestria tak začalo nacházet zálibu stále více dospělých.

 Na známém fóru 4chan, jehož komunita se proslavila nevšedním humorem, se zrodil popkulturní fenomén jménem bronies. Tito fandové duhových poníků o seriálu rádi nejen mluví, ale i se za hlavní čtyřnohé postavy převlékají.

Bronies na jednom ze srazů.

Na zahraničním serveru Bronystudy.com proběhla průzkum, který odhalil, co za lidi vlastně poníkové mánii podlehlo. „Výsledky veřejných dotazníků a průzkumů ukazují věkový průměr této skupiny na 21 let (nejstarším je 57 let). Lidé označující se jako Bronies jsou více než z 60% vysokoškoláci a více než 80% z nich je mužského pohlaví,“ shrnul výsledky Andrlík.

Na Facebooku má stránka československých bronies přes 1800 fanoušků. Na diskuzním forum Bronies.cz je registrováno tři tisíce uživatelů a za celou dobu napsali už 445 tisíc příspěvků. Poníkoví fanoušci jsou navíc celkem viditelní na různých setkání milovníků fantasy a sci-fi a dokonce pořádají i vlastní festival s názvem Czequestria. Ten navštěvuje přibližně 150 až 200 lidí.

Jako fandové fotbalu

Vzhledem k tomu, že seriál milují z velké části dospělí muži, vystává otázka, zdali se nejedná pouze o jakousi recesi. „Berou to vážně. Úplně stejně, jako lidé berou vážně jiné formy fanouškovské komunity a zábavy,“ upozorňuje Andrlík. Bronies podle něj můžeme přirovnat k takovým fotbalovým fanouškům. „Některé baví podívat se na hru, jiní jdou na zápas v dresu a jiní jdou v dresu, s praporem a značkou týmu namalovanou na obličeji,“ prezentuje autor bakalářky získané poznatky.

Jaroslav Haken ve svém kostýmu poníka.

Server Lidovky.cz oslovil dospělého muže, který seriálu Můj malý Pony podlehl a fanouškovský život žije naplno. „Náhodou jsem narazil na Youtube na jedno video ze seriálu a utkvělo mi v paměti,“ popsal prvotní okouzlení světem Equestria jednatřicetiletý Jaroslav Haken pracující jako IT specialista. „Je fascinující, jak pozitivní vliv může mít na člověka kreslený seriál jen proto, že ukazuje každodenní realitu jiným způsobem, než je obvyklé,“ dodává.

„Postavy mají reálné, propracované charaktery, což u animáků cílených na děti nebývá samozřejmé. Že autoři záměrně cílí jak na děti, tak na jejich rodiče, jsem se dozvěděl až později,“ shrnuje Haken, jeden z nejviditelnějších českých brony.

Velká komunita

Haken je v české komunitě značně aktivní. Pod přezdívkou Jamis pracuje jako jeden z hlavních organizátorů Czequestrie. Také hojně s přáteli navštěvuje poníkové akce i za hranicemi republiky.

Bronies na jednom ze srazů.

I když se Haken poměrně aktivně převléká za jednoho z poníků, přátelům kolej něj to nevadí. „Naštěstí k nějakému odsouzení přes veškeré mé obavy nedošlo. Těch negativních reakcí bylo jen pár. Spíš bylo těžké vysvětlit, proč se mi seriál líbí,“ řekl Haken.

A jak může vůbec zájemce do bronies vstoupit? „Do komunity se může přidat kdokoliv. Stačí se přidat na internetu, nebo prostě přijít na jeden z mnoha srazů,“ tvrdí Haken. Například na českém fórum Bronies.cz se po několika slušných příspěvcích přistoupí k ponifikaci a fanda se stane rovnocenným členem komunity.