"Rozhodně ale nejsem leninistou," doplnil s úsměvem. Problémem prosperujících zemí je podle něj nyní právě velký rozdíl mezi bohatými a chudými. "Musíme se velmi vážně zamyslet jak tento rozdíl snížit a jak přispět k omezení korupce," poznamenal tibetský duchovní vůdce.
VÍCE O DALAJLÁMOVĚ NÁVŠTĚVĚ: |
Číňanům chybí respekt
Podle dalajlamy, který je k nelibosti Pekingu po desetiletí symbolem boje za lidská práva a svobodu Tibetu, by Číně pomohlo více demokracie, dodržování lidských práv, svoboda slova a vláda práva. "Vláda na problémy nyní odpovídá represí. Problémy potlačuje, ale ony nezmizí a pod povrchem jen rostou," upozornil.
Bernard Kouchner se zdraví s dalajlamou
"Mnoho mých přátel v Asii Číňany obdivuje, ale kvůli jejich systému se jich bojí. A strach přináší nedůvěru a nedůvěra zničí respekt. To, co brání Číňanům skutečně přispět celé planetě, je, že potřebují respekt. Respekt závisí na důvěře a ta na čestnosti a pravdomluvnosti," vysvětlil.
Schwarzenberg se s ním setkal osobně:Schwarzenberg sdělil, že šlo "jako vždy o inspirativní rozhovor" a "přátelské setkání". Bez dalších podrobností zdůraznil, že šlo o soukromou schůzku. Ministr je zřejmě jediným aktivním českým vrcholným politikem, který se s dalajlamou setkal při příležitosti jeho nynější návštěvy v Česku. Schůzka se podle zjištění odehrála v jednom z hotelů na Senovážném náměstí v centru Prahy, kam tibetský duchovní vůdce dorazil i s doprovodem a policejní eskortou zhruba v 16:00. Na místo přijel poté, co v pražském Kongresovém centru veřejnosti přednášel o hledání štěstí v nejistém světě. |
V přednášce, vedené v odlehčeném duchu, si dalajlama často "utahoval" z dalších účastníků panelu, především z někdejšího francouzského ministra zahraničí Bernarda Kouchnera. Ten pak ve svém vlastním vystoupení poznamenal, že před čtvrt stoletím by nikdo neprorokoval, že to bude Čína, která Evropské unie nabídne, že jí bude pomáhat s jejími dluhy. "A přitom ve stejné době nejsou lidé v Číně zcela svobodní a mají problémy se vyjádřit byť i jen na internetu," připomněl diplomat. Svoboda projevu je přitom vlastně i v čínském zájmu, dodal.
Komunismus bez komunistů
Kouchner také poznamenal, že Asie v posledních letech našla tržní ekonomiku jako "nového boha". Otevřené trhy jsou podle něj nezbytné, ale "ne bez nutných regulací". "Musíme najít cestu jak žít v tržní ekonomice, ale ve spravedlivější atmosféře, jak být lidmi, a ne otroky úvěrů," dodal někdejší francouzský ministr, který také poznamenal, že ačkoliv zamlada tisíckrát demonstroval, jako člen vlády zjistil, že skutečně změnit svět je daleko složitější. Kouchner přitom například stál před lety za vznikem organizace Lékaři bez hranic.
Významný čínský disident, nyní výzkumník Harvardovy univerzity a prezident Iniciativ pro Čínu Jang Ťien-li ve svém vystoupení upozornil na existenci "dvou Čín". Vládcové země podle něj od roku 1989 dokázali ekonomickými výhodami zkorumpovat většinu intelektuální elity země a ta má nyní zájem na udržení stávající situace.
"Je to komunismus bez komunistů, jen zůstávají u moci. Ekonomický růst je jejich poslední naděje, jak udržet svou loď na hladině," řekl. Hospodářský úspěch země, kterou označil jako "China Inc.", je přitom podle tohoto disidenta založen na strachu, nízké úrovni lidských práv i nízké úrovni ochrany životního prostředí, které umožňují konkurovat ostatním zemím nízkými výrobními náklady.
V diskusi vystoupili také íránská nositelka Nobelovy ceny za mír Širín Ebadíová či poslední žijící spoluautor Všeobecné deklarace lidských práv Stéphane Hessel z Francie.
