Antonín Abraham: sibiřský legionář a učitel, který zahynul v roce 1968 pod koly okupantů |
Již první den invaze vojsk pěti států Varšavské smlouvy umírali bezbranní českoslovenští občané. Počet mrtvých postupně narůstal, takže do podzimu dosáhl čísla 137. Zahynuli při dopravních nehodách zaviněných řidiči sovětských obrněných vozidel či nákladních automobilů, většina z nich představovala oběti nesmyslné střelby do bezbranných civilistů. Někteří Češi a Slováci však položili životy při vědomých protestech proti okupaci, existovaly i tři případy, kdy se obětovali při pokusu zastavit tanky vlastními těly.
Nejmasovější protesty probíhaly při obraně budovy Československého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě, kde dokonce, podobně jako během Pražského povstání v květnu 1945, vyrostly barikády. Ty měly znesnadnit postup sovětských jednotek, proti nimž stáli bezbranní Pražané doslova s holýma rukama. Přesto se podařilo některé z tanků, probíjející se k rozhlasové budově, zapálit a donutit jejich osádky k ústupu.
Sovětští vojáci odpovídali střelbou, potom došlo k výbuchu muničního automobilu a požáru domů na Vinohradské třídě, která tehdy připomínala bojiště z let druhé světové války. Odvahu zde zaplatilo množství občanů vážnými zraněními a někteří z nich bohužel i životem. K nim patřil také třiadvacetiletý Miroslav Málek.
Narodil se 16. června 1945 v Praze. Pocházel ze středostavovské rodiny a byl jedním ze tří sourozenců, měl ještě bratra a sestru. V dosavadních historických publikacích bylo jako jeho křestní jméno omylem uváděno Jaroslav, což vycházelo z chybného záznamu Veřejné bezpečnosti o jeho úmrtí ze srpnových dní.
František Placák: u Škodovky vyvíjel děla pro československé opevnění, jeho smrt zůstává záhadou |
Po dokončení základního vzdělání se vyučil instalatérem a živil se tímto řemeslem, večerně si doplňoval vzdělání studiem na Střední průmyslové škole strojní ve smíchovské Preslově ulici. Ve volném čase se intenzivně věnoval kouzelnictví a iluzionismu, s nimiž slavil úspěchy během různých veřejných vystoupení. V rámci svého koníčku se stal členem organizace KIM (Klub iluzí a magie).
Momentka ze srpnové okupace Československa v roce 1968.
Miroslav Málek zahynul dne 21. srpna 1968 při explozi sovětského vojenského vozidla, když se účastnil neozbrojeného protestu proti snaze sovětských vojáků proniknout do budovy Československého rozhlasu. Přímou příčinou jeho smrti se stal zásah střepinou, která odlétla od místa výbuchu a způsobila mladému muži roztržení jater a srdečnice. Mladík na místě skonal.
Urna s popelem Miroslava Málka byla uložena do rodinného hrobu na hřbitově Praha-Braník. Hrob zde existuje dodnes.
Seriál Kalendář hrdinů vzniká ve spolupráci s VHÚ Praha
